Od letošní druhé poloviny ledna do konce září je celková inflace v ČR pouze na úrovni 1,1 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), tedy citelně nižší než dvouprocentní, tudíž výrazně pod úrovní inflačního cíle České národní banky (ČNB).

Podle Eurostatu se letos v září ceny v Česku dokonce propadaly. Oproti srpnu klesly spotřebitelské ceny v ČR o 0,8 procenta (viz tabulka níže, pozn. aut.). To je nejvýraznější tempo zlevňování v celé EU. Srovnatelné tempo zlevňování vykázalo v září již jen Nizozemsko. Ve všech dalších zemích EU buď bylo zlevňování méně výrazné, nebo docházelo ke zvyšování hladiny spotřebitelských cen.

Zářijový pokles cen v ČR o zmíněnou 0,8 procenta je nejvýraznější meziměsíční pokles cen za celé období od září 2001, tedy za 22 let, jak dále plyne z dat Eurostatu, pokud tedy nezohledníme meziměsíční pokles (o 1,1 procenta dle Eurostatu) z loňského října, který byl ovšem výsledkem zavedení energetického úsporného tarifu a jeho metodického ošetření v podání ČSÚ.

Pokles cen byl tedy loni v říjnu do značné míry umělý, neboť fakticky nenastal; platby za energie ovšem na sebe z podstatné části vzal stát, přičemž tedy spotřebitelé platili méně. Navíc jim byl odpuštěn poplatek za obnovitelné zdroje, jehož úhradu na sebe rovněž vzal stát.

Mimořádně výrazný meziměsíční propad cen, fakticky nejvýraznější za 22 let, měly letos v září v ČR na svědomí zejména zlevňující dovolené, ale také klesající ceny potravin a energií.

Nízká zářijová inflace ovšem nepotěší držitele státních protiinflačních dluhopisů. Signalizuje jim totiž, že výnos na jejich dluhopisech může být nižší, než se obecně předpokládalo, a že nemusí dosahovat ani úrovně sedmi procent. Výnos držitelů těchto dluhopisů by tak mohl být ani ne poloviční v porovnání s loňskem. Podle ČSÚ totiž zářijová meziroční inflace činila jen 6,9 procenta.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Inflace poosmé v řadě klesla, aktuálně činí 6,9 procenta. Nahoře ji drží náklady na bydlení