Klíčovým důvodem zdražování olejnin je rozhodnutí Indonésie zvýšit povinný podíl palmového oleje v bionaftě na hranici 40 procent, v dalších měsících až na 50 procent. Do roku 2030 tak vývoz palmového oleje z Indonésie, která je jeho největším světovým producentem, klesne o třetinu v porovnání s loňskem.
Objem palmového oleje, jenž je dostupný na světovém trhu, snižují také záplavy a nedostatek pracovních sil v Malajsii. Palmový olej je tak nyní na světovém trhu dražší než ten sójový, což je na poměry posledních let nebývalé. Růst cen palmového oleje ale tlačí nahoru, byť v menším rozsahu, také ceny dalších olejů, nejen sójového, ale také řepkového nebo slunečnicového.
V případě ovoce k výraznému meziročnímu růstu cen přispívá jeho loňská slabá úroda v ČR, jež byla hlavně kvůli dubnovým mrazům nejhorší za sto let. Mrazy poškodily úrodu třeba jablek či třešní, takže o to více se jich nyní musí dovážet.
Vejce v Česku zdražují výrazněji než v zemích EU, jejichž chovy drůbeže jsou aktuálně mnohem tíživěji zasaženy ptačí chřipkou. Jde hlavně o Maďarsko, Polsko, Německo a Itálii. Přitom v Maďarsku je dynamika růstu cen potravin aktuálně výrazně slabší než v ČR. Podle údajů společnosti Tradingpedia tam ceny vajec narostly mezi únorem a březnem zhruba polovičním tempem než v Česku.
Ptačí chřipka však není jediným důvodem vaječné drahoty. Nákaza se často šíří v zemích blízkých České republice a ostatně i v Česku samotném. Zasaženy jsou ovšem zvláště chovy drůbeže v Maďarsku, Polsku a Německu či Itálii. Jejich rozsáhlé vybíjení, v něž nákaza ústí, snižuje počet nosnic, tedy i vajec, přičemž tato omezená nabídka naráží na zvýšenou poptávku.
Pochopitelně nejen v Česku. Ovšem u nás z měsíce na měsíce, ale i z roku na rok, nyní vejce zdražují často mnohem více než v zemích, jejichž chovy nosnic zasáhla ptačí chřipka aktuálně daleko rozsáhleji. Což jen podtrhuje, že důvodem české vaječné drahoty jsou i další faktory, včetně cenové politiky obchodních řetězců, které v Česku čelí slabší vzájemné konkurenci než v řadě jiných zemí EU.
Celkově by letos měly potraviny zdražit v obchodech o zhruba šest procent. Jejich ceny tak porostou více než dvojnásobně v porovnání s obecnou inflací. Obecnou inflaci bude naopak mírně tlumit vývoj cen v průmyslu. Tam totiž výrobní ceny letos v únoru nečekaně zabředly do meziroční deflace. Oproti loňskému dubnu klesly o 0,3 procenta.
To sice částečně svědčí o určité stabilizaci ceny energií a dalších vstupů, zároveň – a zejména – ovšem o nedostatečné tuzemské i zahraniční poptávce po tuzemském průmyslovém zboží. Český průmysl se potácí už přes dva a půl roku, když jej sužují nadále poměrně vysoké ceny energií, poměrně vysoké úrokové sazby, problémy německé ekonomiky a nově také hrozba světové obchodní války.
Česká národní banka by mohla i v reakci na vývoj cen v průmyslu přistoupit k rychlejšímu než dosud předpokládanému snižování své základní úrokové sazby. Hlavním důvodem takového možného rychlejšího snižování ale bude snaha tlumit dopad světové obchodní války právě i na český průmysl.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
