Opatření zaváděná v souvislosti s šířením onemocnění si vyžádala vydávání nebývalého množství karantén, při kterých mají pojištěnci nárok na dávku v pracovní neschopnosti.
V souvislosti s pravděpodobným zavedením takzvané „izolačky“, neboli příspěvku nad rámec náhrady mzdy za pobyt v karanténě, který by mohl být zaveden už letos od března, počet případů pracovní neschopnosti dále stoupne.
Zaměstnanci se totiž díky zmíněnému finančnímu navýšení budou ochotněji uchylovat do karantény a ochotněji budou také nahlašovat své rizikové kontakty.
K nárůstu počtu prostonaných dnů docházelo už před propuknutím pandemie. Zatímco v období let 2010 až 2018 činil průměrný roční počet prostonaných dní zhruba 62,4 milionu, v roce 2019 náhle tento počet poskočil na 75,1 milionu dní, tedy na nejvyšší hodnotu od roku 2008.
Firmám přitom už předloni podle dat úřadů práce zoufale chyběly statisíce lidí, mnohým pak chyběly i loni. Pracovní síly se nedostávalo i během pandemie například ve stavebnictví či zemědělství. Zrušení karenční doby a zjevný nárůst fiktivní nemocnosti značil v souhrnu výpadek dalších desetitisíců lidí z celkové pracovní síly.
Pozitivním efektem zrušení karenční doby je to, že zaměstnanci svá onemocnění, například různé virózy, v menší míře takzvaně přecházejí. Tím by se měla snížit míra šíření infekčních onemocnění v pracovních kolektivech. Zda tomu tak skutečně bude, to se uvidí až po skončení nynější mimořádné pandemické situace, která související statistická srovnání zásadní zkresluje.
Teprve tedy po skončení nebi dostatečném utlumení pandemie onemocnění covid-19 bude možné posoudit, zda příznivý „nepřímý“ efekt zrušení karenční je či není s to kompenzovat negativní „přímý“ efekt spjatý s růstem nákladů zaměstnavatele, které vznikají právě kvůli jejímu zrušení.
Karenční dobu uplatňuje více než polovina zemí Evropské unie. Náklady zaměstnavatelů na pracovní sílu přitom už nyní patří v ČR k nejvyšším v rámci EU a jejich další růst pochopitelně sníží celkovou konkurenceschopnost tuzemských firem a podniků.
Předloňské zrušení karenční doby v souhrnu zvýhodňuje postavení zaměstnanců před podnikateli a živnostníky (OSVČ). To proto, že sebezaměstnané osoby, jichž se karenční doba pochopitelně netýkala, a zaměstnavatelé jsou zrušením poškozeni. Zato zaměstnanci si relativně polepšují. Mají snazší život, i případnou nemoc. Ale i tu fiktivní, ovšem.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
Velkou měrou na nemocnosti občanů se podílí taky buzerační státní instituce zvaná STK. Znám z okolí hodně případů kdy někomu na autu skončila STK a auto neprošlo tak jediné řešení bylo hodit se marod a tuto svízelnou situaci vyřešit. Jen málokterý kapitalista dá hned z fleku dovolenou na řešení potíží s autem.U doktora je to bez problémů.Sám to tak dělám už skoro 20 let……Sranda byla,když jsem jednou přijel z STK a viděl jsem jít kontrolu nemocných po ulici.Rychle jsem zavřel auto za vrata a mazal do domů.Za pár minut zvonil kontrolor,tak jsem mu ukázal neschopenku kde dal podpis a mazal pryč.Za 10 minut až prošel celou ulic zvonil zas „prý“ si není jistý zda se podepsal na neschopence.On si myslel,že se teprv někam chystám a ono to bylo naopak!Já už přijel domů…..Ještě mnoho let jsme se v práci touto historkou bavili.