Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro platformy Nesnězeno a Munch, které se zaměřují na snižování potravinového odpadu. Výsledky šetření, kterého se zúčastnilo 2 146 dotázaných, mají Finanční a ekonomické informace (faei.cz) k dispozici.
Podle průzkumu Slováci plýtvají potravinami častěji než Češi. Vyhazování jídla denně nebo několikrát týdně přiznalo 16 procent slovenských obyvatel, zatímco v Česku to bylo 12 procent. Slováci tak v průměru přijdou za rok o 5 030 korun a Češi o 4 636 korun.
U některých věkových skupin jsou ale finanční ztráty ještě vyšší. V Česku to je u lidí ve věku 36 až 44 let, kteří ročně vyhodí potraviny v hodnotě 6 071 korun. Na Slovensku to je věková skupina 27 až 35 let, a to 5 879 korun za rok.
Z hlediska četnosti vyhazování potravin jsou na tom hůře mladší věkové skupiny. Podle průzkumu Eurobarometer Youth Survey 2024 je pro mladé Evropany životní prostředí a změna klimatu druhou největší prioritou, kterou by EU měla řešit v blízké budoucnosti.
Až 72 procent mladých také uvádí, že je jejich vzdělání připravilo na to starat se o planetu. I když jsou ale zástupci mladé generace (18 až 35 let) nejvýraznějšími zastánci udržitelnosti, podle průzkumu Ipsos vyhazují potraviny téměř dvakrát tolik častěji než starší generace.
Alespoň jednou týdně vyhodí jídlo 49 procent mladých Slováků a 47 procent mladých Čechů, zatímco u věkové skupiny 54 až 65 let jde pouze o 20 procent Slováků a 16 procent Čechů.
Špatné plánování nákupů
Nejčastějším důvodem vyhození jídla jsou zkažené potraviny, které se hromadí kvůli špatnému plánování a zbytečně velkých nákupů. Uvádí to 51 procent Slováků a 62 procent Čechů. Druhým nejčastějším důvodem jsou potraviny po datu spotřeby.
Podle Jakuba Henniho, zakladatel a výkonného ředitele platformy Nesnězeno, se jídlo často vyhazuje úplně zbytečně. Stačilo by nákupy lépe plánovat, méně impulzivně nakupovat a využívat i zbytky.
„Nejčastěji podle průzkumu plýtvají mladí lidé, důvodem bývá i single život, kdy člověk zkrátka občas nakoupí více, než je schopen sám spotřebovat. A není to o nedostatku dobré vůle, ale spíš o tempu života, plánování a různých rutinách, kterým se těžko odvyká,“ řekl Henni.
„Naštěstí dnes existují cesty, jak plýtvání omezit, aniž by to znamenalo snížení komfortu. Právě o to se s Munch a Nesnězeno snažíme alespoň u restaurací a obchodů. Chceme nabídnout dostupná a chytrá řešení, která šetří peníze i planetu,“ dodal Henni.
Obě platformy propojují zákazníky s restauracemi, bistry, pekárnami, obchody nebo hotely. Umožňují zachránit kvalitní, ale neprodané potraviny, které by jinak skončily v odpadu, a to za výhodnější cenu.
Plýtvání je velký problém
Podle letošního zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) považuje více než polovina české veřejnosti (56 %) plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (41 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit.
A pouze dvě procenta českých občanů nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém. Téměř dvě třetiny (65 %) občanů deklarují, že celkové množství potravin vyhozených jejich domácností nepřesahuje 10 procent.
Pětina (20 %) dotázaných se přiklání k variantě, že jejich domácnost vyhodí více než 10 procent, ale méně než čtvrtinu potravin. Pouze tři procenta přiznala vyhazování více než čtvrtiny, ale méně než poloviny potravin. Naopak 12 procent lidí tvrdí, že jejich domácnost potraviny nevyhazuje.
