Česká republika v tomto ohledu vzešla ze studie společnosti Cisco jako třetí nejhorší ze sledovaných zemí Evropy, Blízkého východu, Afriky a Ruska. Naproti tomu v Rakousku odpovědělo takto „pouze“ 60 % dotázaných.
Nejčastěji jmenované: Mimo hladinu vnímání: Tento pro byznys nepříznivý trend vyplývá ze skutečnosti, že špatně implementované, distribuované bezpečnostní systémy a komplexní politiky omezují provoz klíčových aplikací a zpomalují fungování zařízení. V současném byznysu, kde rychlost reakce často rozhoduje o úspěchu, zaměstnanci raději obejdou bezpečnostní pravidla, než aby se jim nepodařilo dokončit úkol včas. Čeští zaměstnanci sice mají povinnost procházet pravidelným školením BOZP (Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – pozn. red.) ukončené testem – při nedodržení této povinnosti jim podle předsedkyně Rady vlády pro BOZP, ministryně Jany Maláčové hrozí výpověď, či nucené neplacené volno (do doby, než si toto školení doplní) – teorie a testy se však spíše zabývají otázkami typu, máte-li sahat na dveře, když za nimi zuří požár. Aktuální kybernetické hrozby nejsou ve školení příliš akcentovány. Přestože se o kybernetických hrozbách hovoří hodně a následné významné kybernetické útoky jsou medializovány, dvacet procent účastníků studie nedokázalo jmenovat ani jeden proběhlý útok – ať už ve své nebo jiné organizaci. Kromě toho, 15 procent zaměstnanců, kteří mohou pracovat mimo kancelář, neví, kde jsou uloženy aplikace, které používají. Zajímají se pouze o bezproblémové fungování programů. To vše může znamenat nízké povědomí o hrozbách a potřebu dalšího vzdělávání zaměstnanců například formou simulací kybernetických útoků. Testování bdělosti zaměstnanců například úmyslným zasláním potenciálně infikovaného e-mailu IT týmem umožní lidem ve firmě vidět, jak snadné je stát se obětí kybernetického útoku. Podle výše zmíněné studie 77 procent respondentů ve sledovaných zemích věří, že musí obejít bezpečnostní systémy, aby mohli dokončit svou práci. K obcházení bezpečnostních systémů se častěji uchylují zástupci mladší generace než jejich starší kolegové. O nedostatečné informovanosti zaměstnanců v této oblastí svědčí, že 20 procent respondentů nedokázalo uvést ani jeden bezpečnostní incident v jejich nebo jiné organizaci. Ochota dodržovat bezpečnostní pravidla je ovlivněna věkem uživatelů. 65 % uživatelů ve věku 18-24 let připustilo obcházení bezpečnostních systémů. Ve věkové skupině 35-44 let to bylo pouze 54 % odpovědí a v rozmezí 55 a více 35 %. To odráží změny, ke kterým dochází na trhu práce. Je důležité, aby společnosti dokázaly přizpůsobit své bezpečnostní zásady současnému stylu práce, aby neomezovaly zaměstnance a umožňovaly jim účinně plnit své každodenní úkoly. Karel Jirák
