„Z našich dat jasně vyplývá, že zájem o odpovědné formy cestování roste – lidé vyhledávají méně známá místa, přemýšlejí nad tím, jak se dopravují, a čím dál častěji volí ubytování s přidanou hodnotou,“ říká ředitel agentury CzechTourism František Reismüller.
Proto Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism na svých stránkách zavedla novou sekci Udržitelnost, kde zájemci najdou tipy, jak podpořit udržitelnější přístup k cestování jak na individuální úrovni, tak například v oblasti turismu kongresového.
Je určena zejména odborníkům, samotným cestovatelům lze doporučit stránku Odpovědné cestování na portálu Kudy z nudy. Koncept udržitelného cestování není nic jiného než opak masového turismu. Důraz klade na autentické zážitky s minimálním dopadem na životní prostředí, podporuje udržitelné formy cestování, jako pěší či cyklistickou a využívání prostředků hromadné dopravy.
Podle průzkumu agentury CzechTourism, realizovaného společností NMS Market Research, zná pojem udržitelné cestování asi pětina českých turistů. Nejčastěji si jej lidé spojují s ekologickým cestováním, využíváním hromadné dopravy a snížením uhlíkové stopy. Největší zájem o něj projevují mladí lidé a ženy, kteří častěji směřují do méně známých lokalit, volí ekologičtější dopravu nebo pobyt na venkově.
Překážkou v udržitelnějším způsobu cestování je časová náročnost (58 %) a nedostatečná infrastruktura v destinaci (57 %). Bariérou je také vlastní pohodlnost, cestování s dětmi, ale i deklarovaný odpor k udržitelnému cestování.
Ačkoli si většina Čechů (64 %) myslí, že udržitelé cestování je drahé, zejména mladí cestovatelé deklarovali, že jsou ochotni si za tuto přidanou hodnotu připlatit. Jako nejdůležitější součást udržitelného cestování vnímají Češi ochranu životního prostředí, přesto většina z nich (72 %) během dovolené preferuje odpočinek a nehodlá aktivně otázky udržitelnosti řešit.
Pro udržitelné cestování je základem usilovat o rovnováhu mezi atraktivitou destinace a jejími kapacitními možnostmi. Přetížené přírodní i kulturní lokality je třeba chránit a snižovat negativní dopady turismu na jejich prostředí.
„Příkladem dobré praxe je zavedení rezervačního systému na vstupné i parkování v Adršpašských skalách. Podle provozovatelů tento krok výrazně snížil přetíženost oblasti, zlepšil zážitek nejen návštěvníků ale i místních,“ vypočítává Tereza Kadlecová, která má v CzechTourism udržitelný cestovní ruch v gesci.
Zároveň upozorňuje, že stejnou praxi není možné plošně aplikovat všude – každá destinace je jiná a řešení se musí přizpůsobit jejím specifickým podmínkám. Součástí konceptu udržitelného cestování je ohleduplné chování jak k místům, která se lidé rozhodli navštívit, tak k lidem, kteří tam žijí.
Obecně se ukazuje nutnost změn na úrovni celého systému – i průzkum potvrdil, že nejsilnějším zdrojem iritace rezidentů v turisticky exponovaných destinacích je negativní vliv cestovního ruchu na dopravní situaci v lokalitě, samotná přítomnost návštěvníků patří mezi slabší původce znepokojení.
Vysoký zájem o domácí destinace mezi tuzemskými zahraničními turisty má tak dvě strany mince. Výrazně roste zájem například o národní parky a chráněné krajinné oblasti. „Na jedné straně vidíme rostoucí zájem o krásy české přírody, na druhé straně se zcela jasně ukázalo, že je nutné zajistit udržitelný rozvoj a ochranu těchto oblastí,“ říká František Reismüller.
Řada míst podle něj aktuálně čelí enormní zátěži, například Krkonoše v letní sezóně potřebují podporu pro zvládnutí náporu turistů. Ideální je, aby se turismus nekoncentroval na notoricky známých, hojně navštěvovaných místech, ale rovnoměrně se rozprostřel po celém tuzemsku.
„Turismus je třeba usměrňovat tak, aby nedocházelo k přelidnění na nejznámějších místech a k negativním dopadům na místní přírodu či obyvatele,“ dodal ministr životního prostředí Petr Hladík.
