Čísla ukazují, že lidé šetří hlavně na jídle. Tržby za potraviny klesly o 4,2 procenta a tržby za nepotravinářské zboží o 3,6 procenta. V rámci hlavních tříd maloobchodu rostly pouze tržby za pohonné hmoty, a to hned o 13,7 procenta. Lidé věděli, že od srpna budou pohonné hmoty dražší, tak si raději nadělali zásoby.
Zajímavostí je, že po osmnácti měsících začaly růst tržby internetových obchodů, nicméně jde pouze o nepatrná dvě procenta. I zde hrála velkou roli nízká srovnávací základna.
Samostatnou kategorií je prodej motorových vozidel, u nichž rostly tržby o 4,9 procenta. Vysvětluji si to tak, že v pořadnících na auta se dostalo konečně na lidi, pro které dříve nebyla auta k dostání. Svou roli i zde určitě sehrála také nízká srovnávací základna.
Obecně se dá říct, že v ekonomice vidíme dopad poklesu reálných mezd. Šetření na potravinách je toho logickým důsledkem. Řada lidí se musela výrazně omezit a přešla od dražších potravin k levnějším, které jsou plné náhražek.
Do budoucna ale bude inflace slábnout, tím skončí pokles reálných mezd a vystřídá ho mírný růst. Najednou nebude takový tlak na šetření, což oživí maloobchod. Toho se ale dočkáme nejspíš až koncem roku, přičemž za celý rok 2023 očekávám pokles kolem pěti procent.
Tato zpráva může tuzemskou centrální banku uchlácholit tím, že v nejbližší době nemusí s úrokovými sazbami nic dělat. Vše jde podle plánu.
Autor je hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group
(Redakčně upraveno)
