Nárůst nominální průměrné mzdy v prvním čtvrtletí podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) činil meziročně pět procent. Průměrná mzda statistikům vyšla na 34 077 korun měsíčně. Tři čtvrtiny z toho růstu ale sebralo zdražování, tedy inflace. „Zaměstnanci si zase tak moc nepolepšili,“ řekl novinářům analytik ČSÚ Dalibor Holý.
Jenže realita je ještě úplně jinde. Inflace, tedy ekonomický vývoj, kdy si za korunu toho koupíme méně, je ve skutečnosti mnohem vyšší než obvykle zveřejňovaná dvě tři procenta. Do spotřebního koše totiž nejsou započítávány nemovitosti. A ty za posledních pět let zdražily zhruba o 40-60 procent. Přitom bydlení patří k jedněm z nejdůležitějších životních položek.
A stejně tak potraviny. Každý ve svém košíku, nikoliv tom všeobjímajícím statistickém, také vidí, že potraviny rok, co rok v celkovém balíku nezdražují jen tak trochu, jak se snaží namluvit statistika. Důležité totiž je, co všechno se do toho zamixuje.
Základní potraviny lezou nahoru setrvale a teď s krizí to bude ještě více, protože drhnou dovozy, a potravinová soběstačnost naší země není nic moc. Zato máme všude na polích štědře dotovanou řepku. Jenže „žlutého moru“ se nenajíme. A tak jídlo zdražuje.
Oficiální statistika do svého koše započítá například i elektroniku, auta a další víceméně zbytné věci. Takže statisticky je na tom většina lépe a lépe. Číselně ano.
Ze statistik je vidět, že nejvíce nominálně rostly mzdy ve školství a u zdravotních sester, až o 60 procent za devět let v letech 2011 a 2019. Vypadá to hezky. Jenže je to růst z prachbídné základny, takže tento růst není k potlesku, ale jen k pokývání hlavou.
„Mzdy ve školství se za devět let reálně zvýšily o 37 procent,“ sdělil v tiskové zprávě předseda ČSÚ Marek Rojíček. Učitelky na prvním stupni základních škol šly za devět let z 25 633 na více než 41 tisíc korun měsíčně. Všeobecné sestry bez specializace z 23 243 korun na 35 173 korun.
Jde o částky v mediánu, to znamená, že většina v tomto segmentu bere zhruba tuto částku. Nejde o čistý průměr. Jenže stejně: Inflace za těch devět let jim většinu z toho sebrala – tedy nejen ta v letošním prvním čtvrtletí.
Nejlépe se měli šéfové v průmyslové výrobě. Medián u nich činí více než 70 tisíc korun měsíčně anebo programátoři s více než 56 tisíci. To už jsou výplaty, kde ani skutečná inflace tolik nebolí, protože s takovou výplatou dosáhnete na hypotéku, a i když jsou nemovitosti tak drahé, tak to zase vyrovnávají levné hypotéky.
Psali jsme
Slabá koruna není klíčovým důvodem citelné inflace, může za ni dosavadní rychlý růst mezd
Vůbec statistika je ošemetná věc, jak výstižně upozornil analytik ze skupiny Natland Petr Bartoň. Podle něho statisticky nominální mzdy ve výkazech porostou, i když tisíce lidí budou bez práce, anebo vlastně právě proto.
„V hospodářství dál zůstanou nezasažení vysokopříjmoví pracovníci, ale ubude nízkopříjmových, kteří přijdou o práci. Průměrné i mediánové mzdy se však počítají jen z průměru lidí, kterým zůstala práce, a tak průměr může dál růst. Ne proto, že by si každý vydělal víc, ale proto, že ti s nízkými příjmy si už nevydělávají vůbec a nejsou tak započítáni,“ napsal novinářům Bartoň.
Každopádně i šéfům z průmyslové výroby nejspíše od druhé poloviny roku u výplat zatrne, protože zakázky dojíždějí, a i když se ekonomiky rozpačitě uvolňují, analytici už vidí váznutí poptávky. Zkrátka, za korunu si toho méně koupíme, ale pro většinu bude mnohem těžší ji vydělat.
