Češi se tedy se svým utrácením postupně vrací ke stavu, jenž panoval před březnovým úderem koronaviru a „vypnutím“ podstatné části ekonomiky, včetně maloobchodu. Některé spotřebitelské segmenty však zůstávají stále silně otřeseny. Viditelné to bylo v červenci zvláště v případě ubytování, kde byly tržby meziročně o takřka padesát procent nižší.
Za celý letošní rok jsou tržby v ubytování meziročně o bezmála 53 procent níže. Sektor trpí odlivem zahraničních turistů, který není s to kompenzovat ani poptávka tuzemského obyvatelstva, podporovaná programem na podporu lázeňství COVID-Lázně. Zvláště patrné je to například v Praze, která je vysoce závislá na poptávce zahraničních návštěvníků.
Výdaje Čechů za rekreaci a kulturu narostly v červenci meziročně o více než desetinu, což svědčí o tom, jejich poptávka turistický ruch jistě povzbudila, byť to na kompenzaci výpadku zahraniční poptávky nestačilo.
O desetinu více než loni utratili Češi také za elektroniku. To znamená, že jsou stále ochotni nakupovat zboží, které nutně nepotřebují, například nové mobilní telefony či počítače. Jde tedy o signál toho, že koronavirová krize se ještě v chování domácností plně neprojevila, a to z velké části kvůli vládním opatřením na podporu ekonomiky a zaměstnanosti.
Nelze však vyloučit, že jde zčásti stále o dozvuk kompenzujícího chování, kdy lidé stále i v červenci nakupovali zboží, které nemohli pořídit v době „vypnuté“ ekonomiky v měsících březnu až květnu.
Naopak, stále se v červenci propadal automobilový segment, a to meziročně o více než osm procent. Po zahrnutí automobilového segmentu se spotřebitelské výdaje Čechů v meziročním vyjádření stále propadaly. I na základě dnešních čísel je třeba počítat s tím, že za celý rok se maloobchod v ČR letos propadne o tři procenta, po zahrnutí automobilového segmentu ještě výrazněji.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
