Za větší spotřebou alkoholu u mladistvých může výchova i genetické vlivy na jejich chování. V Česku je silné „alkohologenní“ prostředí, kultura je nasáklá alkoholem a společenský život se okolo něj nějakým způsobem točí.
„Jinými slovy, pít je v Česku, ale i v jiných zemích Evropy, naprosto normální,“ uvedla Gabriela Kšiňanová, která se svým manželem zabývá na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně výzkumem a vzděláním v oblasti environmentálních a zdravotních rizik spojených s chemickými látkami. A oba jsou rovněž zapojeni i do výzkumu v Národním institutu SYRI.
Vědci z tohoto vědeckého zařízení se nyní budou více zabývat sociálními a ekonomickými faktory, které obecně s pitím souvisejí. Odborníci přitom odhadují, že problémy s pitím má v tuzemsku více než milion lidí.
Jít na pivo
Čeští náctiletí pijí alkohol v podstatně větší míře, než jejich vrstevníci například ve Spojených státech. „Věta jít na pivo je prostě něco, s čím se děti setkají odmala,“ konstatoval Albert Kšiňan. Odborníci zkoumají také to, jaký má dopad, když svému dítěti nalije jeden z rodičů. Původně se domnívali, že nabízení alkoholu může zvýšit odolnost vůči jeho negativním dopadům v pozdějším věku.
„V zahraničí jsme se ale setkali se studiemi, které tvrdí opak a vystavení dětem alkoholu vede k tomu, že potom pijí více,“ řekl Kšiňan. Děti se naučí považovat alkohol za zábavu a po zkušenosti s rodiči si jej spíš seženou a následně ho pijí už bez nich, především se svými vrstevníky.
Důležité podle Kšiňana je, aby rodiče pili střídmě, protože mohou svým dětem takto ukázat, že lze s alkoholem zacházet zodpovědně. Albert Kšiňan bude nyní společně s kolegy v rámci SYRI zkoumat širší souvislosti pití alkoholu.
„Bude mne zajímat dopad širšího prostředí. Tedy nejenom rodiny, ale třeba čtvrti nebo místa, kde lidé žijí a jaký to má na spotřebu vliv. Nabízí se třeba množství barů, restaurací a podobných naléváren. Cílem je zjistit, jaký má vliv hustota míst, kde se dá sehnat alkohol, na míru pití,“ uvedl Kšiňan.
Dodal, že jeho výzkumná témata vycházejí ze sociální epidemiologie. „To znamená, že nás nezajímá jenom alkohol u dospívajících, věnovat se budeme šířeji faktorům, které souvisí se zdravím a specificky sociálním a ekonomickým faktorům,“ dodal vědec.
Drahá léčba
U některých dětí se posléze může vyvinout dokonce nebezpečná závislost na alkoholu. Dokládají to údaje Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), které v létě zveřejnila na svém webu. Léčba závislostí stojí VZP ročně více než miliardu. Mezi 40 tisíci pacienty je přitom i více než tisícovka dětí, které se – stejně jako dospělí – nejčastěji potýkají právě se závislostí na alkoholu.
Jen vloni bylo s akutní intoxikací alkoholu, ale například i se závažnou duševní poruchou související právě s dlouhodobým užíváním alkoholu, poskytnuta péče víc než sedmi stovkám dětí a mladistvých do 18 let.
Podle Jindřicha Vobořila, národního protidrogového koordinátora, se přitom za důležitý mezník z hlediska vzniku budoucí závislosti považuje už 16. rok věku dítěte.
VZP přitom na léčbu závislostí svých klientů vydává rok od roku více peněz. Přibývá i počet pacientů, přičemž jsou mezi nimi právě i děti a nezletilí. Každoročně pomoc odborníka vyhledá 40 tisíc lidí, se závislostí na alkoholu bojuje 65 procent z nich. Podle odborníků ale jde jen o špičku ledovce.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
Ta fotka nema chybu xD
Jenže,na různých zábavách je alkohol,hlavně pivo,podstatně levnější než nealkoholické nápoje.Tak si dají raději pivo,než přeslazené a drahé limonády.Svou roli hraje i to,že pití nealko se považuje za potupu.A teď babo raď,když jsi dědek!