„Tento výsledek není vzhledem k situaci překvapivý a vlastně ani nijak tragický, když vezmeme v úvahu všechny restrikce, které zasáhly významnou část služeb. Tentokrát navíc vzhledem k problémům v dodávkách komponent česká ekonomika nemohla až tak spoléhat na průmysl, který ji ještě v závěru loňského roku udržel v černých číslech,“ sdělil redakci FAEI.cz analytik ČSOB Petr Dufek.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se tuzemské ekonomice v letošním prvním čtvrtletí se dařilo nad očekávání dobře.
„Český HDP reálně meziročně klesl o 2,1 procenta, ačkoli se obecně čekal spíše propad o přibližně tři procenta. Důvodem je to, že letošní první tři měsíce roku byly dopady pandemie poznamenány zcela, zatímco období ledna až března roku loňského v zásadě jen ze zhruba jedné šestiny,“ připomněl ekonom.
Zmíněný údaj za letošním první kvartál je, jak uvedl, předběžný. „Vzhledem k velké míře nejistoty, dané pandemickou situací, se může ještě výrazněji, než je běžné, měnit oběma směry v rámci dalších jeho zpřesnění ze strany ČSÚ. Tudíž je třeba jej brát s větší než obvyklou rezervou. I tak ale ukazuje na příznivější než předpokládaný vývoj,“ doplnil Kovanda.
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE připomněl, že Česká národní banka (ČNB) ve své prognóze z počátku února čekala pro první čtvrtletí meziroční pokles HDP o 2,4 procenta „Pohled na detailní statistiky HDP za letošní první čtvrtletí bude nepochybně velmi zajímavý. Na tyto detaily si musíme počkat až do 1. června, kdy je ČSÚ bude publikovat,“ dodal ekonom.
Hlubšímu propadu ekonomiky bránily podle Štěpána Křečka, hlavního ekonoma BH Securities, vysoké vládní výdaje i solidní zahraniční poptávka. „Naše ekonomika rovněž netrpěla vysokou mírou nezaměstnanosti, která sužuje jiné země Evropské unie. Naše zaměstnanost v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně klesla jen o 1,6 procenta,“ sdělil Křeček redakci.
Nynější míra nezaměstnanosti ČR je po Polsku druhá nejnižší v EU. „Do značné míry je však snižována uměle, prostřednictvím programů typu Antivirus, které stále běží. Jejich existence způsobuje, že míra nezaměstnanosti příliš nenarůstá – a nenarůstala ani v letošním prvním čtvrtletí, avšak celkový výkon ekonomiky je přesto citelně slabší,“ dodal ekonom Lukáš Kovanda.
Podle Martina Gürtlera, ekonoma Komerční banky, zřejmě došlo ke snížení přidané hodnoty oproti poslednímu loňskému čtvrtletí ve většině odvětví. „Stranou tentokrát nezůstal pravděpodobně ani zpracovatelský průmysl. Jeho produkci ve čtvrtém čtvrtletí podpořilo předzásobení spojené s koncem přechodného pobrexitového období a se zavedením nových ekologických norem v automobilovém průmyslu,“ uvedl Gürtler.
S příchodem nového roku však tyto jednorázové stimuly podle něj pominuly a navíc se objevily problémy s dodávkami výrobních vstupů v důsledku narušení dodavatelských řetězců v průběhu pandemie. „Kritický je především nedostatek některých součástek v automobilovém průmyslu, v důsledku čehož někteří tuzemští producenti přistoupili k omezení výroby,“ upozornil ekonom.
Zpracovatelský průmysl jako takový v prvním letošním čtvrtletí zasáhly celosvětové výpadky v dodávkách komponent. „Například tuzemské automobilky čelí fatálnímu nedostatku čipů, který v prvním čtvrtletí ochromil jejich výrobu. Tyto zádrhele v dodávkách se propisují i do slabší zahraniční poptávky po českém exportu, než jaká panovala loni ve druhém pololetí,“ doplnil Lukáš Kovanda.
Podle Štěpána Křečka z BH Securities našemu hospodářství v prvním letošním kvartálu chyběla poptávka ze strany domácností. „Ta byla omezena hlavně kvůli uzavření části ekonomiky. Lidem však v době pandemie výrazně narostly úspory, což by mělo podpořit ekonomický růst, jakmile se všechny obchody a služby otevřou. Bude totiž docházet k realizaci takzvané odložené spotřeby,“ predikoval ekonom.
„Uzavírka podstatné části maloobchodu a provozoven typu restaurací či těch v oblasti služeb letos v prvním čtvrtletí způsobila propad spotřeby domácností, který je klíčový zdrojem celkového ekonomického poklesu. K ochromení spotřeby domácností přispělo samozřejmě i obecné omezování společenské interakce,“ doplnil Lukáš Kovanda z Trinity Bank.
Ekonomická situace by se podle ekonomů měla zlepšit ve druhém čtvrtletí letošního roku, které je doprovázeno rozvolňováním pandemických opatření. „Díky postupující vakcinaci obyvatelstva by již nemělo docházet k opětovnému uzavírání ekonomiky, což výrazně pomůže ke zlepšení podnikatelského prostředí v naší zemi,“ uvedl Štěpán Křeček.
Také Martin Gürtler z Komerční banky si myslí, že letošní oživení ekonomiky, které by se mělo týkat především druhé poloviny roku, bude významně záviset na tom, zdali se podaří proočkovat většinu populace. „Bez očkování totiž nelze vyloučit výskyt dalších vln nákazy,“ konstatoval.
Podle Petra Dufka z ČSOB je totiž velmi pravděpodobné, že už ve druhém kvartále díky plánovanému konci restrikcí se tuzemská ekonomika začne vracet k růstu. „Právě od dosud utlumených služeb bude možné očekávat impuls, který zesílí ještě ve druhé polovině roku,“ předpověděl analytik.
Stojí za zmínku, jak moc kolísají mezi ekonomy odhady očekávaného růstu tuzemské ekonomiky pro celý letošní rok. Nejkonzervativnější je Generali Investments CEE (kolem 3 %), nejoptimističtější Trinity Bank (3,9 %) a na pomyslném středu jsou Komerční banka (3,4 %) a ČSOB (3,5 %).
