Vyplývá to z aktuální studie vědců z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, na které se podíleli i odborníci z Národní institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik SYRI. Finanční a ekonomické informace (faei.cz) si analýzu prostudovaly.
Nejvíce se takzvaná ztráta produktivity v důsledku dočasné pracovní neschopnosti týká zpracovatelského průmyslu, zdravotní a sociální péče a obchodu. Nejvyšší míru absencí mají lidé pracující v administrativě.
„Ztráta produktivity v důsledku dočasné pracovní neschopnosti představuje v české ekonomice významný a dosud málo diskutovaný problém. Ta loňská odpovídá zhruba pěti procentům hrubé přidané hodnoty celé české ekonomiky,“ uvedl jeden z autorů studie Jakub Hlávka ze SYRI.
Nejvyšší absolutní ztráty vykazuje dlouhodobě zpracovatelský průmysl (87,4 mld. Kč v roce 2024). Nejvyšší relativní ztráty v poměru k produkci odvětví se týkají sektoru administrativních činností, které zde v průměru dosahují 11,2 procenta hrubé přidané hodnoty daného odvětví.
Kdy se nevyplatí marodit
„Jedním z možných vysvětlení může být charakter této práce. Některé pozice umožňují práci snáze delegovat či odložit, což může usnadnit rozhodnutí čerpat nemocenskou,“ konstatovala Barbora Tachezyová z Masarykovy univerzity. „Oproti tomu v oborech, kde je práce těžko zastupitelná, typicky ve výrobních odvětvích, může být tlak na přítomnost na pracovišti vyšší,“ dodala vědkyně.
Svou roli podle ní zřejmě hraje i rozdílná výše mezd. V odvětvích s nižšími příjmy může choroba znamenat větší dopad na domácí rozpočet, což vede k přecházení nemocí. Tento přístup ale může paradoxně zvyšovat riziko nákazy dalších kolegů a kumulovat ztráty produktivity.
Naproti tomu pro administrativu jsou typické takzvané open space kanceláře, v nichž je statisticky vyšší pravděpodobnost, že si zaměstnanci vybírají volno kvůli nemoci.
Z pohledu diagnóz způsobují největší ekonomické ztráty nemoci pohybového aparátu (76 mld. Kč v roce 2024), následované nemocemi dýchací soustavy (41 mld. Kč v roce 2024), mezi něž patří i respirační onemocnění jako chřipka.
Studie upozornila na značný potenciál prevence. Například odhadované ztráty způsobené právě chřipkou a pneumonií dosáhly v roce 2024 zhruba 4,8 miliardy korun, což významně převyšuje odhadované náklady na preventivní očkování ekonomicky aktivních obyvatel.
Desítky tisíc pracovních úrazů
Podle Jakuba Hlávky ze SYRI by se sledování nepřímých nákladů nemocnosti mělo stát standardním nástrojem veřejných politik, s cílem odhalit, kde se nejvíce vyplatí investovat do prevence a zdraví celé společnosti.
„Odhadované stovky miliard představují pouze tu část nákladů, kterou jsme schopni vyčíslit. Skutečný přínos efektivní prevence se projeví nejen v silnější ekonomice, ale především ve vyšší kvalitě života, která je pro společnost tou nejcennější hodnotou,“ dodal Hlávka.
Každý rok se rovněž stane několik desítek tisíc pracovních úřadů. Podle posledních dostupných údajů Státního úřadu inspekce práce jich v roce 2023 bylo 35 840 pracovních úrazů, což byl mírný pokles ve srovnání s předchozím rokem, kdy došlo k 36 117 pracovním úrazům.
Mírný pokles se očekává také za loňský rok 2024. Meziročně ubylo také závažných pracovních úrazů (s hospitalizací nad 5 dnů, pozn. aut.) a v předloňském roce rovněž poklesl počet pracovních úrazů mladistvých zaměstnanců.
„Potěšitelné je, že počet pracovních úrazů mladistvých zaměstnanců klesl v roce 2023 na 46, oproti 58 těmto úrazům v roce předchozím, ve dvou případech šlo o závažný pracovní úraz, přičemž příčinou vzniku těchto pracovních úrazů bylo špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko,“ uvedl úřad.
