Vyplývá to z údajů, které Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) poskytly kliniky Repromeda a ReproGenesis. Data o poměru zahraničních a českých žen přijímajících tuzemská vajíčka pocházejí ze statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistik ČR (ÚZIS).
„Nejčastěji k nám přijíždějí páry ze střední Evropy, typicky z Maďarska, Rakouska, Polska, Slovenska či Německa. Výjimkou ale není ani Švýcarsko, Francie, Velká Británie nebo Balkán,“ uvedla Tereza Agáta Jičínská, provozní a marketingová ředitelka kliniky Repromeda.
Česká republika je často označována jako „reprohub“, tedy významné centrum v oblasti asistované reprodukce (IVF) a reprodukční turistiky. Nyní to potvrzují také nejnovější statistiky ÚZIS, podle nichž bezmála 85 procent příjemkyň darovaných vajíček představují právě cizinky.
Zájem zahraničních párů o IVF v Česku podle odborníků roste dlouhodobě. „Jako výrazný jsme tento trend začali pociťovat kolem roku 2010, kdy se v Evropě naplno rozšířila přeshraniční reprodukční péče,“ sdělila Jičínská.
Mezi hlavní důvody patří dostatek informací o službách na českých klinikách, neustálý rozvoj specializovaných programů nebo kratší čekací doby. „Česko je navíc známé vysokou odborností reprodukčních specialistů,“ dodala Tereza Agáta Jičínská.
Poměr ceny a kvality
Pro ženy z ciziny je zajímavý rovněž poměr ceny a kvality. „Česká republika je v mezinárodním srovnání vnímána jako země s vysokou odbornou úrovní, moderním laboratorním zázemím, ale zároveň s relativně dostupnými náklady na léčbu,“ vysvětlila specialistka.
Léčbě s darovanými vajíčky v Česku nahrává také příznivá legislativa. V některých státech je totiž tento postup výrazně omezený, špatně dostupný nebo spojený s dlouhými čekacími dobami. Tuzemský systém anonymního dárcovství s věkovým limitem do 49 let je naopak velmi vstřícný.
„Moderní genetické testy navíc umožňují přesnější diagnostiku, výběr embryí s vyšším implantačním potenciálem a celkově vyšší bezpečnost i efektivitu léčby. To jsou pro mnoho párů klíčové faktory při volbě země a konkrétního reprodukčního centra,“ uvedla Jičínská.
A proč Češky tvoří mezi příjemkyněmi darovaných vajíček tak malý podíl? Důvod je překvapivě pozitivní. „Díky vysoké úrovni reprodukční medicíny, příznivé legislativě a úhradám léčby ze zdravotního pojištění se většině párů daří dosáhnout těhotenství pomocí IVF s vlastními pohlavními buňkami,“ řekla Jičínská.
K léčbě s darovanými vajíčky se tak obvykle vůbec nedostanou. Necelých 16 procent Češek tak tvoří ženy, u nichž využití vlastních vajíček nebylo možné, nebo bylo dlouhodobě neúspěšné. Jde třeba o pacientky s předčasným vyhasnutím funkce vaječníků, po onkologické léčbě či ve vyšším věku.
Peníze do zdravotnictví
IVF turistika přináší tuzemskému zdravotnictví významné finanční prostředky. Zahraniční pacienti současně využívají další služby, jako je ubytování nebo gastro, což představuje další ekonomický přínos.
Podle Marcela Štelcla, vedoucího lékaře brněnské kliniky ReproGenesis, trápí neplodnost každý pátý pár a zájem o metody asistované reprodukce rok od roku roste. Zároveň se zvyšuje věk žen, které přicházejí na reprodukční kliniky. A ty si přejí otěhotnět co nejdříve.
Specialisté si teď slibují nové možnosti léčby neplodnosti od umělé inteligence. Zatím je sice spíše doplňkovým nástrojem než revoluční změnou, už se ale testuje v několika oblastech asistované reprodukce.
„AI dokáže na základě věku pacientky, laboratorních výsledků nebo spermiogramu spočítat pravděpodobnost, s jakou se páru podaří otěhotnět spontánně a jaká je jejich šance na úspěch při umělém oplodnění,“ sdělil Marcel Štelcl.
Pomáhá také při vyhodnocování ultrazvukových snímků, kde, podobně jako v radiologii, navrhne optimální načasování odběru vajíček. Podle Štecla očekává velký přínos umělé inteligence rovněž při hodnocení embryí.
Spokojené pacientky
V laboratořích se zkouší využití takzvaná time-lapse technologie, kdy kamera nepřetržitě snímá vývoj embryí v inkubátoru. Na základě těchto dat pak umělá inteligence hodnotí jejich kvalitu a nabízí embryologům pořadí, v jakém by měla být embrya použita.
Přestože jde o atraktivní technologii, zatím mají stále navrch zkušení embryologové. „Podle mého názoru rozdíl v hodnocení embryí mezi AI a zkušeným embryologem zatím není, naopak spíše embryolog hodnotí lépe,“ uvedl specialista.
„Pořád ale věříme, že jednou umělá inteligence dokáže na základě detailů z kontinuálního záznamu určit embryo, které je geneticky v pořádku. Zatím tohoto cíle dosaženo nebylo,“ dodal Marcel Štecl.
Podle jeho zkušeností reagují pacientky na zapojení AI pozitivně. „Jsou nadšené, protože umělá inteligence je dnes často vnímána jako všemocná a člověk jako neschopný. Vysvětlujeme jim proto, že embryo vždy vybírají embryologové na základě své zkušenosti a AI je pouze podpůrný nástroj,“ dodal Štecl.
