České dráhy se chystají plošně škrtat na mzdách

Názor
Rok 2021 se ponese ve znamení plošného snížení mezd a platů v řadě firem a podniků, a to i těch ve vlastnictví státu. Signálů je více. Jeden z nich vysílá nový generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik v podnikovém časopise Železničář. 
České dráhy se chystají plošně škrtat na mzdách. Ilustrační foto: FAEI.cz

Bednárik odkazuje na covidovou krizi, která České dráhy loni připravila o čtyři miliardy korun. Takto velký výpadek v tržbách musí podnik řešit, musí hledat úspory. Podle Bednárika mohou České dráhy ušetřit buď propouštěním, nebo plošným snižováním mezd. „Samozřejmě, že další cesta, jak ušetřit, může být snížení smluvních mezd o zhruba deset procent,“ uvádí generální ředitel.

V loňském roce činila průměrná mzda v podniku České dráhy zhruba 38 tisíc korun měsíčně. Deset procent z této částky odpovídá 3800 korun. Vzhledem k tomu, že v Českých drahách (ČD) pracuje přibližně 15 tisíc zaměstnanců, podnik by tímto mzdovým škrtem ušetřil vyšší stovky milionu korun ročně.

Dopad na zaměstnance by přitom nebyl až tak tíživý, a to kvůli letošnímu takzvanému zrušení superhrubé mzdy. Mzdové škrty zaměstnance ČD po zrušení superhrubé mzdy nebudou tolik bolet, říká doslova Bednárik.

Letošní zrušení superhrubé mzdy ve spojení s navýšením daňové slevy na poplatníka zaměstnancům ČD, stejně jako zaměstnancům jiných firem a podniků, opravdu výrazně pomůže. Letos České dráhy zvyšují svým zaměstnancům tarifní mzdy o dvě procenta, pro ilustraci však vyjděme z uvedené průměrné mzdy v loňském roce, tedy 38 tisíc korun.

PSALI JSME:
Reklamou proti bídným službám. Jsme tu pro vás. České dráhy – národní dopravce

Zaměstnanec ČD, který loni pobíral právě 38 tisíc korun hrubého, si loni v čistém přišel na 28 255 korun. V letošním roce ale díky zrušení superhrubé mzdy a navýšení slevy na poplatníka může počítat s čistou mzdou o 2185 korun vyšší, konkrétně 30 440 korun.

Pokud se tedy České dráhy uchýlí ke zmíněné desetiprocentní redukci mezd, příslušní zaměstnanci Českých drah ji pocítí pouze z menší části. Zaměstnanec ČD, jemuž by byla průměrná mzda 38 tisíc snížena o deset procent, bude kvůli zrušení superhrubé mzdy a navýšení slevy na poplatníka pobírat v čistém 27 628 tisíc korun. Oproti loňskému čistému platu ve výši zmíněných 28 255 korun by si tak pohoršil pouze o 627 korun.

Uvažování managementu Českých drah naznačuje, jak budou letos postupovat mnohé jiné firmy a podniky v zemi: Využijí zrušení superhrubé mzdy a navýšení základní slevy na poplatníka k sociálně ještě poměrně přijatelnému řešení své tísnivé hospodářské situace.

Tudíž propouštění v ekonomice by nemělo být nikterak enormní a míra nezaměstnanosti nepřeroste šest procent. Řada zaměstnanců se tedy udrží práci, jen se bude muset spokojit s nižší mzdou. To je však stále přijatelnější varianta, než o práci přijít a mít tedy mzdu rovnou nulovou.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Pozor na jízdenky Českých drah!

Zavřít reklamu ×
  1. Dráhy prodat do soukromých rukou.Českou poštu taky. Jinak,já vlakem jel naposledy v roce 1998. Plynové auto mě všude zaveze levněji než ten slavný vlak. Autobus je ještě dražší……

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zaměstnání

Nezaměstnanost stagnuje na úrovni čtyř procent

Podíl nezaměstnaných zůstal během února na stejné úrovni a dosáhnul tak čtyř procent. Sezónnost mezi únorem a lednem historicky nehraje významnější roli a stagnace tak odráží reálný vývoj na trhu práce. I přes nižší …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.