Také v příštím týdnu by pohonné hmoty měly mírně zlevnit. V rozsahu do deseti haléřů na litr. Cena ropy Brent na světových trzích totiž už od první poloviny října vykazuje mírně klesající trend. Jeho dopad do cen pohonných hmot v Česku mírní oslabování koruny vůči dolaru. To tedy není tak razantní, aby způsobilo růst cen benzínu a nafty u tuzemských čerpacích stanic.
Nic moc na tom nezmění ani ve středu oznámený výsledek posledního letošního řádného zasedání americké centrální banky (Fed). Přestože jsou z něj investoři v USA v největším šoku za posledních více než 23 let. Americké akcie v reakci na něj totiž výrazně spadly; tak výrazně, že hůře na rozhodnutí centrálních bankéřů v USA reagovaly naposledy 17. září 2001.
Fed se totiž převtělil v „jestřába v holubičím hávu“. Snížil sice základní úrokovou sazbu, ale signalizoval, že v příštím roce ji bude snižovat pomaleji, než se čekalo. A to očekávání nebyla nijak euforická. Navíc, pomaleji, než se čekalo, chce sazbu snižovat nikoli z důvodu vyhlíženého kvapného ekonomického růstu, nýbrž z důvodu inflace samotné – což je ta horší varianta.
Verdikt americké centrální banky ve čtvrtek tlačí cenu ropy dolů, přičemž současně posiluje dolar, i vůči koruně. Celkový efekt na cenu pohonných hmot v Česku by tedy měl být takový, že tlak na jejich zdražení z důvodu oslabení koruny zhruba vykompenzuje zlevnění ropy. Tuzemští motoristé tak prožijí poměrně levné vánoční svátky i přelom roku.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
