
Například v hlavním městě dokončili investoři během loňského jedenáctého měsíce jen 297 nových bytů. „To představuje jeden středně velký rezidenční projekt,“ řekl portálu FAEI.cz Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol.
Pro srovnání: Jiný tuzemský developer rezidenčních nemovitostí, Geosan Development, před pár dny informoval, že v loňském roce zkolaudoval a vyprodal rezidenční projekt v pražských Letňanech se 107 byty.
Podle statistik ČSÚ se během jedenácti měsíců loňského roku začalo stavět nejvíce nových bytů ve Středočeském kraji (5343 zahájených bytů), zatímco v Praze to bylo 5305. Střední Čechy si tak udržují post jedničky v bytové výstavbě, o kterou připravili dlouhá léta dominantní hlavní město.
„Rozdíl je hlavně v tom, že zatímco v Praze drtivá většina nových bytů připadá na bytové domy (4969 zahájených bytů v bytových domech oproti 323 v rodinných domech), ve Středočeském kraji je to přesně naopak (4670 zahájených bytů v rodinných domech versus 634 bytů v bytových domech),“ komentoval údaje Korec.
Malá nabídka na pražském rezidenčním trhu podle šéfa Ekospolu vyhání za okraje hlavního města nejen zájemce o nové bydlení, ale také developery a další investory. Těm zase komplikuje situaci mimo jiné extrémní nedostatek volných pozemků připravených pro bytovou výstavbu kvůli desetiletí neaktualizovanému územnímu plánu. „Proto se čím dál více poohlížejí po vhodných lokalitách v dojezdové vzdálenosti od Prahy. Čísla statistického úřadu to dosvědčují,“ vysvětlil Korec.
Předloni rostl objem stavební produkce meziročně o 9,8 procenta, za rok 2919 bude růst jen zhruba třetinový, konkrétně 3,4 %. „Letos je třeba počítat se stagnací, případně s mírným růstem, který podpoří nutnost rychlejšího čerpání prostředků z fondů EU. Běžící sedmileté programové období totiž příští rok končí,“ sdělil portálu FAEI.cz hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Jak upozornil, růstová dynamika českého stavebnictví postupně zpomaluje, s obvyklým zpožděním za zbytkem ekonomiky. „Na růstové dynamice sektor ztrácí nejen kvůli celkovému zpomalení hospodářství, ale i kvůli svým vlastním problémům, jimiž je zejména nedostatek vhodné pracovní síly a dlouhé dodací lhůty, které stavební práce prodražují,“ uvedl ekonom.
„V roce 2020 s výraznějším útlumem ve stavebnictví zatím nepočítáme. Největší objemy investic budou nadále směřovat do infrastruktury, pokračovat budou ovšem také investice do nemocnic, škol či domů sociálních služeb. Ve stavebním sektoru pravděpodobně dojde k určitému zklidnění, které oboru spíše prospěje a trh se do určité míry pročistí,“ vyslovil předpoklad Ondřej Wachal z rodinné stavební firmy z Kroměříže.
Podle něj většímu růstu tržeb stavebních firem mnohdy brání zrušená výběrová řízení ze strany zadavatelů staveb, dodatečné změny v projektech či dlouhé schvalování stavebních projektů. O peníze stavební firmy připravuje také pomalejší výstavba a to, že některé projekty se ze strany investorů neúměrně prodlužují. Problémem jsou třeba i změny v projektech, které vedou ke zbytečným prostojům a ztrátám z nevyužitých kapacit.
„Kapacity stavebních firem jsou do značné míry již vyčerpány, kvůli předchozím takřka deseti dosti hubeným létům, jimiž stavebnictví prošlo. Na současný „nášup“ z poptávkové strany zkrátka stavebnictví není připraveno,“ domnívá se ekonom Kovanda. Situaci v tuzemském stavebnictví navíc podle něj pochopitelně komplikují také dlouhá povolovací řízení, která jsou jeho chronickou bolestí. „A vlastně bolestí celé ekonomiky, neboť brzdí například důležité infrastrukturní projekty,“ dodal.
Podle Lukáše Kovandy je ztráta dynamiky tuzemského stavebnictví patrná i z mezinárodního srovnání: „Objem stavební produkce v ČR loni za první tři čtvrtletí meziročně rostl v kontextu EU jedenáctým nejrychlejším tempem. V pololetí ještě stavebnictví rostlo meziročně průměrným tempem v rámci EU, ale v průběhu třetího kvartálu si v pomyslném žebříčku o dvě příčky pohoršilo a vykázalo v rámci EU podprůměrný růst.
Podle ekonoma to tedy potvrzuje relativně citelné zvolnění tempa růstu stavebnictví v ČR, jelikož za celý předloňský rok rostlo výrazně nadprůměrným tempem v porovnání se situací v celé EU. „Předloňský růst stavebnictví byl devátý nejvýraznější v rámci zemí EU. Loni na takový výsledek tuzemské stavebnictví nestačilo,“ dodal.
Jak Kovanda upozornil, například Maďaři v uplynulých dvaceti lety staví dálnice ve své zemi po přepočtu na obyvatele násobně rychleji než Češi: „Maďaři i letos v prvních třech čtvrtletích svým prvenstvím ve zmíněném žebříčku zemí EU dle růstové dynamiky stavebnictví potvrzují, že mají dobře nastavenou koncepci výstavby, jak v oblasti pozemního, tak inženýrského stavitelství. Lépe dokážou využít prostředků z fondů EU, které u nich intenzivněji než u nás plynou na ekonomicky celkově přínosnější stavební projekty.“