V Česku je evidováno zhruba 686 tisíc včelstev a bezmála 60 tisíc včelařů, což republiku řadí mezi světové včelařské velmoci. Budoucnost ovšem nemusí být pro drobné opylovače nikterak příznivá, jak upozorňuje Antonín Přidal z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Včelstva ohrožují například opakující se vlny veder. „V posledních nejméně deseti letech se překročení horních rekordů vyskytuje čím dál tím častěji. Epizody veder se rok od roku prodlužují,“ upozornil Přidal.
Lány řepky bez nektaru
Včelařům Přidal doporučuje zajistit pastvu výsadbou medonosných dřevin, jako jsou vrby, ovocné druhy a lípy. Naopak nevýhodou jsou podle něj ve městech často sekané trávníky a vysazování okrasných stromů, jako je například sakura, které nemají nektar vůbec.
Také čeští zemědělci v posledních letech častěji volí plodiny, které dávají méně nektaru, než ty původní. Výjimkou nejsou ani rozlehlé lány řepky, u níž platí, že v současnosti pěstované odrůdy jsou na mnoha místech z hlediska poskytování nektaru a pylu zcela bezvýznamné. Řepka navíc vyžaduje nadměrné používání chemie, což vede k dalšímu slábnutí včelstev, které pak mají problém vytvořit si na zimu dostatečnou kondici a odolnost vůči virům.
Průzkum odborníků z katedry biochemie a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ukázal, že letošní zimu nepřežila přibližně pětina českých včelstev. Letošní ztráty jsou nejvyšší od roku 2013, kdy byl zahájen pravidelný monitoring.
První úhyny na podzim
Sedmého ročníku monitoringu zimování včelstev se zúčastnilo 1729 respondentů z řad tuzemských chovatelů včel. Jiří Danihlík z přírodovědecké fakulty podle ČTK sdělil, že první úhyny oslabených včelstev byly v Česku zaznamenány už loni na podzim. V zimních měsících se počet uhynulých včelstev začal rychle zvyšovat.
„Ze studie vyplývá, že ztráty včelstev za zimu 2019/20 nakonec činily 20,8 procenta a jsou nejvyšší od počátku monitoringu, který jsme zahájili v zimě 2013/14,“ uvedl Danihlík. Letošní úhyn včelstev je podle něj srovnatelný se ztrátami v zimě 2014/15, kdy byl organizován druhý ročník monitoringu. Ztráty včelstev tehdy atakovaly hranici 20 procent. Danihlík upozornil, že mnozí včelaři přišli v uplynulé zimě o více než polovinu včelstev.
Úhyny včelstev se podle průzkumu opakují už v průměru jednou za dva až tři roky. Vědci se pomocí rozsáhlého sběru dat od včelařů snaží zjistit příčiny tohoto nepříznivého trendu a vyčíslit celkové ztráty. Rozsáhlé úhyny včel hlásí také včelaři v okolních státech. „Všichni debatují nad možnými příčinami, z nichž nejvíce propíranou je varroáza, jejíž vlna se pravděpodobně prohnala střední Evropou,“ podotkl Danihlík.
Šíření včelích virů
Varroózu způsobují roztoči, šíří se při ní i včelí viry. „Problémem je přenos virů roztočem kleštíkem včelím. Viry mají v poslední době vzrůstající virulenci a škody jsou stále větší a častější. Ani včasné tlumení přírodními látkami jako jsou organické kyseliny nemusí přinést řešení, jak tomu doposud bylo,“ řekl Antonín Přidal z Mendelovy univerzity v Brně (Mendelu).
Spolu s dalšími experty z univerzity se podílí na objasnění struktury včelích virů. Tyto poznatky jsou zcela nové a stojí na počátku objasnění vlastností virů. „Věnujeme se též ověřování postupů pro zlepšování kondice včelstev,“ poznamenal.
S úhyny včelstev se museli vyrovnat i na včelařském oddělení Mendelu. V zimě, v předjaří a na jaře přišli o více než polovinu z nich. „V době karanténního opatření měli pracovníci a studenti čas provádět rozbory uhynulých včel a zachraňovat zbylá včelstva. I přesto došlo k částečné ztrátě některých výzkumných dat,“ dodal Přidal.
