Od července se změnila pravidla pro zaměstnávání cizinců. Vláda navýšila kvóty pro pracovníky z vybraných zemí – například o stovky míst z vybraných asijských zemí. Záměrem je podpořit příchod expertů, IT specialistů a dalších kvalifikovaných profesí do průmyslu a služeb.
Jak Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) sdělila významná světová personální a pracovní agentura ManpowerGroup, mezi země s vysokým potenciálem patří Srbsko, Severní Makedonie, Kazachstán a Filipíny. Právě zde agentura zajišťuje náborové kampaně pro české firmy.
Podle nejnovějších statistik chybí českým zaměstnavatelům stovky tisíc pracovníků napříč obory. Nedostatek lidí se podle expertů nevyřeší pouze investicemi do automatizace nebo zvyšováním mezd, ale je zapotřebí rovněž cílený nábor v cizině.
Dlouhodobá strategie
Podle aktuálního rozhodnutí vlády se tak například v Dillí rozšiřuje kvóta o 24 míst pro specialisty na IT a digitální nomády, v Pekingu vzniká prostor pro 650 expertů a Bangkok posiluje o 160 míst, přičemž v dalších asijských zemích přibude 120 žádostí ročně.
Naopak se ruší 120 míst pro nekvalifikované pracovníky z vybraných afrických států, zatímco 420 míst zůstává pro africké experty, lékaře a vědce. Podle společnosti ManpowerGroup české hospodářství bez otevření trhu zahraniční pracovní síle dlouhodobě neobstojí.
„Každý rok z trhu odchází více lidí do důchodu, než kolik absolventů přichází. A tento rozdíl se bude dále prohlubovat,“ upozornila Jaroslava Reznerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká republika.
Nábor ze zahraničí není pro mnohé firmy jednorázovou reakcí, ale stále častější součástí strategického HR plánování. „Podle zkušeností z praxe se osvědčuje zaměřit se na země s vyšší mírou připravenosti uchazečů, jazykovou nebo kulturní blízkostí a fungující infrastrukturou pro relokaci pracovníků,“ uvedl Martin Mocák, ředitel provozu (Operations Director) v Manpower.
Právě proto firmy stále častěji nabírají ze Srbska, Severní Makedonie, Kazachstánu nebo Filipín. „Tyto regiony nabízejí nejen technicky zdatné kandidáty pro výrobu, logistiku či stavebnictví, ale i spolehlivé pracovníky do služeb a odbornějších pozic,“ řekl Mocák.
Pomoc pro cizince
Mezi tuzemskými podniky se skutečně zvyšuje zájem o dlouhodobé a kvalitní pracovní síly z těchto zemí, nejčastěji jde o operátory výroby, skladníky, svářeče, ale i specialisty do technických profesí a pracovníky zákaznických služeb.
Podle ManpowerGroup jsou změny v pracovních kvótách správným rozhodnutím, musí ale následovat další: Cizinci potřebují například kvalitní ubytování, férovou mzdu a podporu v prvních měsících jejich pobytu v nové zemi.
Zásadní chybou by podle agentury bylo považovat zahraniční pracovníky za „levnou sílu“. Takový přístup nefunguje a v konečném důsledku to může citelně poškodit reputaci firmy. Ověřené postupy zahrnují například nábor obou partnerů, jazykovou podporu, zaškolení a další pomoc.
„Pokud budou firmy přistupovat k zahraničním pracovníkům pouze jako k levné náhradě, projekt se jim nevyplatí. Naopak tam, kde zaměstnavatelé investují do férových podmínek, jazykové podpory a integrace rodin, se cizinci stávají loajální a dlouhodobě stabilní součástí týmu,“ řekla Rezlerová.
Lázně s Ukrajinci
Zkušenosti ukazují, že třeba Srbové se velmi rychle adaptují, za tři měsíce zvládnou základy češtiny a jejich pracovní morálka je hodnocena poměrně vysoko. Z Filipín přicházejí uchazeči s kvalitním vzděláním a dobrou angličtinou, z Kazachstánu zase lidé ochotní pracovat i v náročných provozech.
Oborově jde nejčastěji o výrobní a logistické operátory, svářeče, seřizovače či další technické profese, dále o IT specialisty, projektové manažery a pracovníky zákaznického servisu. Firmy, které volí nábor obou partnerů, navíc zajišťují vyšší stabilitu.
Jedním z oborů, které se neobejdou bez zahraniční pracovní síly, je například lázeňství. Podle údajů Svazu léčebných lázní, které mají faei.cz k dispozici, tvoří ukrajinští zaměstnanci v doplňkových službách až 20 procent personálu, v západních regionech dokonce až 50 procent.
„V případě Ukrajinců jde navíc o národ, který je nám kulturně blízký a jejich integraci neprovázejí negativní jevy,“ konstatoval Eduard Bláha, prezident Svazu léčebných lázní.
