Jaké profese nejvíce scházejí?
Nejvíce kvalifikovaní pracovníci, zejména v oblastech strojírenství, elektrotechniky a vysoce kvalifikovaní IT specialisté, inženýři.
Během poslední dekády Česká republika přilákala mnoho zahraničních přímých investic do vývoje softwaru a některé již korporace postupně zvyšovaly svou přítomnost. To vedlo k vyšší poptávce po IT specialistech.
Spolu s omezenou kapacitou univerzit, klesající demografickou křivkou a nedostatečným množstvím IT profesionálů.

Z jakých zemí sem nejvíce proudí zahraniční zaměstnanci?
V největší míře se do ČR relokují odborníci z východní Evropy, nebo například Indie, Brazílie, ale i USA a Velké Británie, která status členské země EU ztratila, a tudíž pro relokaci tamního zaměstnance platí stejná pravidla jako pro každého jiného cizince mimo EU.

PSALI JSME:
Proč potřebujeme cizince a flexibilní pracovní podmínky?

Jak složité a jak dlouho trvá je sem dostat?
Náš dosavadní imigrační proces můžeme v mezinárodním srovnání řadit mezi ty složitější, a to především z pohledu náročnosti sběru a přípravy dokumentů.
Potrpíme si na originály, razítka, nadnárodní ověření a soudní překlady. Dalším úskalím je omezená kapacita českých ambasád, kde jsou žádosti přijímány.
Částečně to řeší vládní programy usnadňující migraci, kdy v rámci ekonomické migrace účastníků těchto programů je možné od některých dokumentů upustit a získat prioritní termín na ambasádě k podání žádosti.
I při využití vládních programů se však celková doba relokace pohybuje v rozmezí tří až šesti měsíců, ve specifických případech může být i delší. Nám se daří valnou většinu relokací zvládnout v horizontu čtyř měsíců, ale i to je často z pohledu firem nedostačující. Věříme, že připravovaná digitalizace migračního procesu přinese jeho kýžené zpružnění.

PSALI JSME:
Cizinci pracující v Česku si vydělají až třikrát více, než doma

Na jaké úrovni jsou příjmy cizinců v porovnání s našimi pracovníky?
Častým mýtem je, že náš trh práce zaplavuje levná pracovní síla z východu. Není to tak. Zahraniční zaměstnanci mají, i v rámci rovnosti, stejné platové podmínky. Pokud se bavíme o pracovnících přinášející specifické know-how, pak jsou jejich platové podmínky samozřejmě lepší.
V technologickém sektoru se pohybujeme od hranice 1,5násobku průměrné měsíční mzdy, což je zhruba 65 tisíc korun měsíčně, až po statisíce korun měsíčně.

Hodně se nyní mluví i o digitálních nomádech. Je to řešení dlouhodobého nedostatku kvalitních zaměstnanců v ČR?
Digitální nomádi nejsou zaměstnanci. Atributem této skupiny je jejich volnost a přesun z místa na místo. Firmám by měli pomoci s vykrytím krátkodobých potřeb, například při práci na časově omezeném projektu, kde jsou potřeba specifické znalosti. Sekundárním efektem jejich příchodu je přenos know-how na lokální zaměstnance.

PSALI JSME:
Česko láká digitální nomády, lepší zázemí jim ale nabízí Dubaj