Jak Finanční a ekonomické informace (faei.cz) upozornila společnost Tomra dodávající zálohomaty pro zpětný odběr nápojových obalů, nejnovější zemí, která se letos v říjnu připojila k 17 zemím EU a zavedla zálohový systém, se stalo Polsko.
Rakousko tak učinilo na začátku letošního roku a Slovensko už v roce 2022. Německo patří k regionálním průkopníkům v zálohování, systém zavedlo už před více než 20 lety. Podle dat společnosti Tomra dosahuje německý model dlouhodobé míry sběru 98 procent.
Druhý největší systém
Polský zálohový systém je v mnoha ohledech podobný modelům z dalších evropských zemí. Vedle PET lahví do objemu 3 litrů a plechovek do 1 litru, bude od příštího roku také zahrnovat skleněné lahve do objemu 1,5 litru, které byly dosud zálohované pouze u piva.
Systém v Polsku je decentralizovaný, existuje více firem, které zajišťují sběr, zálohy nebo logistiku. Společnost Tomra, která působí ve více než 60 zemích, uvedla, že letos bude na polský trh uvedeno asi 11,5 miliardy jednorázových obalů a více než 4 miliardy vratných skleněných lahví.
„S plánovaným objemem více než 15 miliard nápojových obalů se Polsko stane druhým největším zálohovým systémem v Evropě,“ uvedla Anna Sapota, viceprezidentka Public Affairs pro východní a severní Evropu společnosti Tomra.
Dodala, že polský systém poskytne více než 38 tisíc sběrných míst a do tří let od spuštění bude schopný shromažďovat více než 90 procent zálohovaných obalů. Rakousko, které spustilo svůj systém 1. ledna, už po prvním půlroce sbíralo až 9 milionů obalů denně.
Zálohový systém pro PET lahve a nápojové plechovky byl jednou z vlajkových lodí také českého ministerstva životního prostředí, ale potřebný zákon poslanci nestihli schválit do letošních sněmovních voleb. Proti bylo především hnutí ANO, které využívalo obstrukce, aby projednávání oddalovalo.
Půl miliardy na skládkách
Pouze společnosti Lidl a Kaufland spustily v únoru 2023 pilotní projekt zpětného odběru nápojových PET lahví a plechovek, který se za dva roky rozšířil do šestnácti vybraných prodejen. Za stejnou dobu se vybralo více než 1,4 milionu obalů.
„V České republice se vytřídí přibližně 75 procent PET lahví a jen 27 procent plechovek. Z toho ale 25 tisíc tun PET lahví a 11 tisíc tun hliníku skončí na skládkách, ve spalovně či v přírodě. Cena tohoto materiálu je zhruba 500 milionů korun,“ uvedl končící ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Nová vznikající koalice se k zálohování neotáčí zcela zády. „Systém zálohování PET lahví a plechovek bude zaveden jen při prokázání jednoznačného ekologického přínosu, a bude-li zajištěno, že nenaruší funkční obecní systémy třídění odpadů,“ stojí v programovém prohlášení.
Česko se totiž nejspíš zálohovému systému stejně nevyhne, počítá s ním totiž evropská obalová legislativa označovaná zkratkou PPWR, pokud republika nesplní cíl na sběr minimálně 80 procent PET lahví a plechovek v roce 2026. A to se zvláště u plechovek nezdá reálné.
Zkušenosti společnosti Tomra z evropských zemí, kde zálohové systémy již úspěšně fungují a dosahují průměrné míry návratnosti kolem 90 procent, potvrzují, že klíčem k úspěchu je správné nastavení systému hned v jeho počátku.
