Nový zálohový systém by se měl nejdříve spustit v polovině roku 2025. Oznámilo to ministerstvo životního prostředí ve zprávě, kterou zaslalo i redakci FAEI.cz. Vyplývá z ní, že zálohované obaly by měly mít povinnost přijímat obchody a benzinové stanice nad 50 metrů čtverečních.
„O zálohování petek a plechovek se diskutuje velmi dlouho, ale teprve naše vláda našla odvahu představit postupné kroky k zavedení systému do praxe. Náklady na jeho zavedení i provoz ponesou výrobci a dovozci nápojů, občané jen zaplatí vratnou zálohu za obal, která se jim zase vrátí bez ohledu na to, zda budou nakupovat ve velkém supermarketu, malém obchodě nebo na internetu,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
K recyklaci by se mělo podle něj dostat více než 2,5 miliardy kusů obalů. Díky tomu bychom měli být schopni do pěti let od zavedení systému vrátit do života 90 procent plastových lahví a plechovek, čímž také splníme naše evropské závazky. Cirkulární ekonomika je budoucnost a zálohování je její součástí,“ sdělil Hladík.
Návrh paragrafovaného znění upraveného zákona o obalech hodlá ministerstvo představit do konce letošního roku. Nejdříve by tak systém zálohování mohl začít fungovat v polovině roku 2025. Novela podle ministra Hladíka povede ke snížení volně odhozeného odpadu v přírodě, jak to ukazují zkušenosti ze Slovenska, kde zálohový systém funguje od ledna.
Jako se zálohovaným sklem
Zálohy by se měly týkat všech nealkoholických nápojů v plastových lahvích o objemu 0,1 až tři litry a alkoholických nápojů do 15 procent alkoholu v plastových lahvích. Dále také všech nealkoholických nápojů v plechovkách o velikosti 0,1 až tři litry a nápoje s obsahem do 15 procent alkoholu v plechovkách.
Výjimky se týkají obalů od mléka a mléčných výrobků, nápojů nad 15 procent alkoholu a jednorázových skleněných nápojových obalů, které se zálohovat nebudou.
„Zákazníci budou s PET lahvemi nebo plechovkami zacházet podobně jako dnes se zálohovaným sklem. Při nákupu zaplatí zálohou, která bude stejná jak pro lahve, tak pro plechovky. Její přesná cena bude určená vyhláškou k zákonu, návrh počítá s výší čtyři až pět korun,“ uvedl Hladík.
Dodal, že se obaly nebudou muset před vrácením vymývat. „Důležité je, že se vrátí včetně etikety, nezdeformované a nesešlápnuté, aby šlo naskenovat jejich unikátní EAN kód,“ vysvětlil ministr.
Asi 11 tisíc sběrných míst
Ministerstvo odhadlo, že by mělo vzniknout přibližně 11 tisíc sběrným míst. Vedle prodejen a čerpacích stanic nad 50 metrů čtverečních budou mít povinnost vybírat zálohované obaly také on-line prodejci. Dobrovolně se mohou zapojit menší prodejny a obce, ale i například stánky, školy nebo jednorázové akce.
V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude povinné ani dobrovolné místo odběru, ho bude muset zřídit operátor systému. Díky tomu bude systém dostupný pro naprostou většinu obyvatel.
„Klíčové z pohledu ministerstva je, aby se odpad co nejvíc využíval jako zdroj. Zavedení zálohového systému proto nesmí nijak narušit stávající systém třídění odpadů, ale doplnit ho. Zároveň nesmí zásadně poškodit obce, ani narušit trh s vytříděnými surovinami,“ řekl David Surý, vrchní ředitel ministerské sekce ochrany životního prostředí.
Obce, které kvůli zálohování přijdou o část zisku z prodeje vytříděných materiálů, budou moci získat prostředky přímo ze zálohového systému. „Jednak díky manipulačním poplatkům za odběrná místa a také budou příjemci části peněz z nevyzvednutých záloh,“ dodal Surý.
Systém za miliardy korun
Svazu obchodu a cestovního ruchu si už před časem nechal vypracovat analýzu, z níž vyplynulo, že zavedení systému zálohování PET lahví a plechovek vyjde na bezmála 5,2 miliardy korun. Dalších téměř 1,3 miliardy ročně bude zapotřebí k zajištění provozu.
„Analýza stojí na reálných datech a zkušenostech z obchodů, které ponesou hlavní tíhu vybudování a provozu celého systému. I proto jsme nejvíc času věnovali kalkulacím investičních a provozních nákladů. Od těch se totiž bude odvíjet správné nastavení takzvaného handling fee, tedy poplatku za jednu láhev, který bude kompenzovat všechny vstupní i provozní náklady,“ uvedl Michael Fanta z Centra ekonomických a tržních analýz, které analýzu zpracovalo.
Největšími nákladovými položkami v souvislosti se zavedením systému zálohování budou stavební úpravy kvůli automatům na obaly, vytvoření skladových prostor a cena za pořízení samotných automatů.
Mezi další patří personální náklady, pravidelné zaškolování obsluhy, elektrická energie potřebná k nepřetržitému provozu a pravidelný servis automatů. Důležitým tématem k vyřešení je také způsob svozu sebraných obalů.
5 korun je málo, za to nikdo prázdné obaly zpět nosit nebude, raději je spálí v kamnech, aby se ohřál.