Česko se letos stalo „motoristickým rájem“ v EU

Česko se letos v Evropské unii stalo díky levným pohonným hmotám „motoristickým rájem“. Podle nejnovějších dat Evropské komise vykazuje totiž čtvrtou nejnižší průměrnou cenu základních pohonných hmot, tedy benzínu a nafty, v celé EU. Tato cena odpovídá v Česku podle dat Komise k polovině letošního července přesně 1,5 eura za litr.
Nebývale levnou cenu pohonných hmot v Česku lze vysvětlit tím, že ČR stále odebírá ruskou ropu, která je kvůli západním sankcím na ni relativně levná v porovnání s alternativami. Ilustrační foto: Správa státních hmotných rezerv

To je čtvrtá nejnižší cena v EU, přičemž citelněji nižší je pouze na Maltě a v Bulharsku. V Litvě je sice také levněji než v Česku, ale nepatrně. Vždyť průměrná cena benzínu a nafty je tam prakticky srovnatelná se stavem v ČR. Ve všech ostatních zemích EU je pak průměrná cena základních pohonných hmot vyšší než v Česku.

Naftu samotnou mají čeští řidiči čtvrtou nejlevnější v EU, v případě benzínu se Česko dělí o pátou příčku pořadí zemí EU dle nejnižších cen. Česko letos v létě vykazuje nižší ceny pohonných hmot i než Polsko a Rumunsko, což je historicky nebývalé.

Má také nižší cenu než Slovensko nebo Maďarsko. V rámci zemí Visegrádské skupiny vykazuje nejnižší cenu, přestože je z daných ekonomik nejbohatší a jeho obyvatelé tedy disponují relativně nejvyšší kupní silou.

Nebývalou láci benzínu a nafty v Česku lze vysvětlit tím, že ČR stále odebírá ruskou ropu, která je kvůli západním sankcím na ni relativně levná v porovnání s alternativami. Loni činil podíl ruské ropy na celkovém ropném dovozu do ČR celkem 58 procent, což je relativně vysoké číslo. Dělo se tak v době platnosti západních sankcí, z nichž má však Česku výjimku.

Dále se v poměrně nízké ceně pohonných hmot v ČR zrcadlí vysoká hustota čerpacích stanic v ČR, která zintenzivňuje konkurenční boj mezi nimi. Mediální, společenský a politický tlak uplynulých dvou let pak v Česku učinil z cen pohonných hmot ostře sledované téma, což vedlo k nastavení marží v celém dodavatelském řetězci na přiměřenou úroveň.

Roli samozřejmě hraje také daňová politika státu. Spotřební daň z pohonných hmot se naposledy zvyšovala už poměrně dávno, k 1. lednu 2010. Od té doby se přechodně snížila jak spotřební daň z benzínu i nafty, trvale pak spotřební daň z nafty – k 1. lednu 2021. Spotřební daň z nafty je tak nyní na úrovni před rokem 2010.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 2
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Ol Oldřich

    To se to pěkně čte, ale pravda je v poměru mzda-cena PHM.
    Všude v Evropě tankujeme draho, ale doma nejvíc.
    Platy nejníž. Nelžete, že jsme rájem, aspoň ne našim obyvatelům.

    • Mi Michal

      Pane, vy tomu koukám vůbec nerozumíte. Plácáte jedno přes druhé. Mzdy stoupají, poměrně razantně .. pokud je něco problém, tak inflace, která je ale víceméně stejná všude v Evropě. Medián mzdy za rok 2023 je skoro 40 tisíc. Ano, opravdu medián, ne průměr. Stěžovat si umí každý, ideálně když tady můžete na vše říkat, že za to může Fiala, ale možná by pro všechny bylo lepší, kdyby jste radši ten čas využil jinak, třeba prací, abyste se teda neměl tak špatně …

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB