
To je čtvrtá nejnižší cena v EU, přičemž citelněji nižší je pouze na Maltě a v Bulharsku. V Litvě je sice také levněji než v Česku, ale nepatrně. Vždyť průměrná cena benzínu a nafty je tam prakticky srovnatelná se stavem v ČR. Ve všech ostatních zemích EU je pak průměrná cena základních pohonných hmot vyšší než v Česku.
Naftu samotnou mají čeští řidiči čtvrtou nejlevnější v EU, v případě benzínu se Česko dělí o pátou příčku pořadí zemí EU dle nejnižších cen. Česko letos v létě vykazuje nižší ceny pohonných hmot i než Polsko a Rumunsko, což je historicky nebývalé.
Má také nižší cenu než Slovensko nebo Maďarsko. V rámci zemí Visegrádské skupiny vykazuje nejnižší cenu, přestože je z daných ekonomik nejbohatší a jeho obyvatelé tedy disponují relativně nejvyšší kupní silou.
Nebývalou láci benzínu a nafty v Česku lze vysvětlit tím, že ČR stále odebírá ruskou ropu, která je kvůli západním sankcím na ni relativně levná v porovnání s alternativami. Loni činil podíl ruské ropy na celkovém ropném dovozu do ČR celkem 58 procent, což je relativně vysoké číslo. Dělo se tak v době platnosti západních sankcí, z nichž má však Česku výjimku.
Dále se v poměrně nízké ceně pohonných hmot v ČR zrcadlí vysoká hustota čerpacích stanic v ČR, která zintenzivňuje konkurenční boj mezi nimi. Mediální, společenský a politický tlak uplynulých dvou let pak v Česku učinil z cen pohonných hmot ostře sledované téma, což vedlo k nastavení marží v celém dodavatelském řetězci na přiměřenou úroveň.
Roli samozřejmě hraje také daňová politika státu. Spotřební daň z pohonných hmot se naposledy zvyšovala už poměrně dávno, k 1. lednu 2010. Od té doby se přechodně snížila jak spotřební daň z benzínu i nafty, trvale pak spotřební daň z nafty – k 1. lednu 2021. Spotřební daň z nafty je tak nyní na úrovni před rokem 2010.