Výrazná část pomoci plynula do ekonomiky jako podpora likvidity v podobě záruk a garancí, naopak v rámci nadlimitních opatření ČR uvolnila pouze sumu ve výši 5,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Méně to bylo ze zemí V4 jen na Slovensku, a to 4,4 procenta HDP.
Ze srovnání klíčových fiskálních opatření států Visegrádské čtyřky je zřejmé, že méně než Česká republika vynaložilo v přepočtu na jednoho obyvatele Polsko (25 577 Kč) i Slovensko (20 062 Kč). Celosvětově nejvíce vynaložily Spojené státy americké s přibližně 413 000 korunami, v rámci Evropské unie vydalo nejvíce Rakousko, a to 144 000 korun na jednoho obyvatele.
„Fiskální opatření jednotlivých států měly dvě různé podoby. Šlo o nadlimitní opatření a podporu likvidity. Ve využívání nástrojů jako jsou záruky či garance byla Česká republika výrazně aktivnější než zbývající země Visegrádské čtyřky, tímto způsobem do ekonomiky putovaly finanční prostředky ve výši 15,4 procenta HDP, zatímco v Polsku, Maďarsku a Slovensku na úrovni čtyř procent,“ informoval redakci partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Radovan Hauk.
U přímé podpory ekonomiky byly ve všech zemích V4 finance určeny hlavně na kompenzaci mezd pro zaměstnance a OSVČ v postižených odvětvích, nemocenské a ošetřovatelské dávky, podpora úhrady nájemného provozoven, kompenzace ušlého příjmu postižených podniků, odklady či prominutí daní a povinných odvodů.
Podpora jednotlivých sektorů
Většina financí nadlimitních opatření směřovala ve všech zemích V4 do nezdravotnických sektorů. „Nejvyšší podporu v této oblasti poskytlo Polsko ve výši 7,4 procenta HDP následované Maďarskem s 6,4 procenta. Česko a Slovensko vynaložily v nezdravotnických sektorech vůbec nejméně – 4,2 procenta HDP,“ upozornil Hauk.
Uvedené výdaje zahrnovaly podpory zaměstnanosti, příspěvky na péči rodičům, příspěvek na péči OSVČ, nájmy společností, programy na podporu sportu, kultury, turismu, transportu, restaurací, zemědělství a jiných uzavřených sektorů.
V sektoru zdravotnictví se pomoc týkala především nákupu zdravotnického materiálu, bonus pro pracovníky v sociálních službách, nemocnicích, hygienických stanicích a záchranářů, podpora péče o pacienty, spolufinancování rozvoje zdravotnické infrastruktury, telemedicínu, digitalizaci a dalších zdravotnických opatření.
„Nejvyšší podporu poskytlo Maďarsko, a to 9 017 korun na jednoho obyvatele (2,8 % HDP). Česká republika tímto způsobem uvolnila 1,2 procenta HDP, tedy 5 628 korun na jednoho obyvatele,“ vysvětlil Hauk.
„Pumpování veřejných peněz do národních ekonomik přineslo růst v rozmezí od 3,4 procenta (Česká republika) po pět procent (Maďarsko). Na svoji původní ekonomickou výkonnost by se však mělo dostat nejrychleji Slovensko spolu s Polskem, a to ještě v průběhu letošního roku. V případě Česka, které loni vykázalo meziroční pokles HDP o 4,6 procenta, se očekává návrat na původní předcovidovou výkonnost až v příštím roce.“
