Za meziročním růstem ekonomiky však do značné míry stojí zásoby, které si firmy vytvářely v době zvýšené nejistoty, což celkový obrázek trochu kazí. Ještě větší vliv než hromadění zásob, však měly investice. Firmy se tentokrát zaměřovaly na obnovování vozového parku, které dosud odkládaly z důvodu covidové nejistoty i všeobecného nedostatku vozů na trhu.
Zajímavé výsledky i tentokrát přinášejí statistiky spotřeby domácností, která je pod silným tlakem inflace i negativního sentimentu spotřebitelů. V tomto případě nemá moc smysl dívat se na meziroční tempa ovlivněné lockdownem z předchozího roku, a proto za pozornost stojí spíše srovnání se začátkem roku nebo s předcovidovým rokem 2019.
Domácnosti i ve druhém čtvrtletí omezovaly svoje výdaje na spotřebu, zejména pokud jde o nákupy zboží dlouhodobé spotřeby, kam patří zejména auta nebo nábytek. Méně nakupovaly i rychloobrátkové zboží, což ostatně potvrzovaly i výsledky maloobchodu.
Více naproti tomu utrácely za služby, které ve druhém čtvrtletí pokračovaly v postcovidovém oživení. Vidět to nakonec bylo v tržbách hotelů a restaurací či třeba cestovních kanceláří. V každém případě spotřeba nedosahuje úrovně roku 2019.
Co si vzít z dnes zveřejněných výsledků ekonomiky za druhý kvartál? Minimálně to, že jsou lepší, než se původně zdálo, nicméně asi těžko udržitelné v důsledku narůstající drahoty. Dokud se nevyřeší otázky dostupnosti plynu a nezastaví růst cen energií, bude v ekonomice dál panovat nejistota a s ní bude klesat i ochota utrácet.
Zatímco v letošním roce růst české ekonomiky díky příznivému prvnímu pololetí přesáhne dvě procenta – byť zřejmě sklouzne do technické recese ve druhé polovině roku, příští rok je obestřen zvýšenou nejistotou. Na místo postcovidého restartu zde máme energetickou drahotu, která zasahuje do fungování firem i životní úrovně domácností.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
