Českou republiku deptá dluhová past i inflace. Běžné spoření je nejrychlejší cestou do chudoby

Analýza
Když tuzemští statistici před pár dny zveřejnili červencovou inflaci, kroutili ekonomové i centrální bankéři nevěřícně hlavou. Nikdo nečekal, že spotřebitelské ceny stoupnou meziročně až takhle výrazně, o 3,4 procenta.  
Běžné spoření je nejrychlejší cestou do chudoby. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zaskočení jsou i jinde. Třeba v Německu. Míra inflace tam v červenci vylétla dokonce ještě výrazněji, na 3,7 procenta. Nejvýše od začátku 90. let. Němci přitom v kolektivní paměti sdílí hyperinflaci Výmarské republiky. Tehdejší překotné tištění nových peněz, marek, rozdmýchávalo antisemitské nálady.

Z hyperinflace byli viněni židovští obchodníci a bankéři, „spekulanti“, přičemž se nacionalistickým štváčům dařilo přesvědčovat stále podstatnější část veřejnosti, že tištěné marky jsou jen „židovské konfety“. Tyto sentimenty následně politicky nechutně kapitalizoval Adolf Hitler tak, že se proměnil ve „Vůdce“.

Rapidní inflační tlaky roku 2021 jsou globální záležitostí. Ještě úsměvněji než jindy tedy dnes působí argumentace horlivých stoupenců eura, kteří donedávna tvrdili, že před nežádoucí inflací by Česko ochránilo přijetí jednotné evropské měny.

Citelná inflace představuje ozvěnu pandemie. Jako když přijdeme po čtrnácti dnech nemoci do kanceláře a musíme – ještě navíc oslabení prodělanou nemocí – dohánět, co jsme během těch dvou týdnů zameškali, vyřizovat všechny maily, a přitom ještě řešit běžnou denní agendu. Také máme méně času, jsme zahlceni, čas je nám drahý. Čas zdražuje.

PSALI JSME:
Čechům výrazně zdraží elektřina, emisní povolenky jsou rekordně drahé

Ve světě nyní zdražuje čas, zboží a služby. Planeta dohání ztracený loňský rok. Snaží se dohnat ve výrobě, co loni zameškala. Najednou chce svět vyrábět více aut, stavět rychleji, takže chybí automobilové čipy nebo stavebniny. Nestíhají se vyrábět i proto, že ve fabrikách se až donedávna uplatňovala přísná protipandemická opatření, jež výrobu zpomalovala, a tedy zdražovala. Čas jsou peníze.

Navíc zuří přepravní krize. Chybí přepravní kontejnery. V Asii se omezuje nakládka kvůli protipandemickým opatřením v přístavech, nyní opět v souvislosti s delta mutací covidu. Tím to neskončí. Současná inflace je sice převážně jen přechodná. Jako když se nám po návratu po nemoci do práce nakonec přece jen podaří dohnat vše zmeškané.

Jenže na přechodnou inflaci naváží trvalejší inflační tlaky. Patří mezi ně „zelená revoluce“ EU, která zdraží naprosto vše, o desítky, ba stovky procent. V červenci představený návrh klimatického balíku EU cíleně zdraží vše produkované fosilní energií nebo díky ní provozované, včetně oceli, cementu, hliníku, aut, bydlení, elektřiny, letenek, zboží z dovozu, od elektroniky přes oblečení až po potraviny…

PSALI JSME:
Brusel a revoluční zelený balíček. Unijní ekonomice hrozí, že se osudově střelí do nohy

Kvůli rapidní inflaci dnes bohužel platí dvojnásob, že „kdo spoří, shoří“. Z důvodu rekordně nízkých, skoro nulových úrokových sazeb na vkladech v bankách je dnes běžné spoření prakticky nejrychlejší cestou do chudoby. V Německu jsou na tom ještě hůře. Vykazují teď vyšší inflaci, přičemž řada Němců má na svých vkladech dokonce záporné nominální úročení.

Záporný úrok na vkladech je důsledkem sdílení eura a politiky Evropské centrální banky (ECB). Ta nemůže dopustit bankrot Řecka a Itálie, takže drží své úroky rekordně nízko, až v záporu. ECB se tak ocitá v dluhové pasti, čelí praktické nemožnosti své úroky zvýšit. Za záchranu Řecka a Itálie, a tedy za záchranu eurozóny jako takové, platí i Češi, byť méně než Němci; méně, než pokud by eurem přímo platili.

I Čechům se totiž citelně snížilo tempo zhodnocování úspor. V 90. letech, levicí dnes tolik odsuzovaných, bylo ještě možné žít z úroků. Dnes už to možné není. Současnost straní dlužníkům a rozhazování, zatímco škodí věřitelům, střadatelům a odpovědnému hospodaření.

PSALI JSME:
Česko přijetím eura získá hlavně sdílení dluhu eurozóny

V polovině „kapitalistických“ 90. se při roční výpovědní lhůtě na kapitálové vkladní knížce dočkal střadatel úrokové sazby třeba čtrnáct procent. Kdo si tedy takovou vkladní knížku založil třeba koncem roku 1994, těšil se během následujících dvanácti měsíců z „nadinflačního“ zhodnocení svých úspor o 4,9 procenta. Spotřebitelská inflace totiž v roce 1995 činila 9,1 procenta. Průměrná hrubá měsíční mzda odpovídala ve stejném roce 8307 korunám.

Kdo tedy chtěl v roce 1995 žít z úroků tak, aby reálné roční zhodnocení jeho úspor odpovídalo částce průměrné hrubé roční mzdy, 99 684 korun, ten musel na knížku vložit lehce přes dva miliony korun, zhruba 2 035 000 korun. Šlo o přibližně dvacetinásobek tehdejší průměrné roční mzdy. Dnes by to na žití z úspor nestačilo, dokonce ani vklad odpovídající tisícinásobku současné hrubé průměrné roční mzdy.

Situaci se lze přizpůsobit především omezením držení úspor na běžných vkladech či spořících a termínových účtech. Tyto peníze je místo toho třeba investovat. Potíž je v tom, že investování je vždy rizikovější než spoření.

I když lze najít investiční produkty, které jsou poměrně málo rizikové, stále platí, že bez podstoupení rizika ztráty peněz dnes člověk peníze ztrácí najisto. Z úroků dnes už žít nelze. Je zkrátka třeba podstoupit riziko investování, aby nám peníze nepožíralo spoření, respektive inflace vyšší, než úrok na vkladech.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
V bankách leží 1,4 bilionu korun s nulovým úrokem

Zavřít reklamu ×
  1. Přijetím Eura by bylo největší chybou.Euro nemělo vůbec vzniknout.Vždyť je to vidět v globální ekonomice. Když měli každý svoji měnu. Tak státy jako Itálie či Řecko,Německo byli v pohodě. A Teď to je hrůza. Nic nemůže být stejné Je to energie JIN A JANG.

  2. Stát nabádá střadatele aby investovali a nenechávali své úspory na běžných účtech kde není žádný úrok.Pokud investujete s výnosem např. 3% tentýž zlodějský stát vám tento „výnos“ zdaní 15% bez odečtení inflace ,což je další okrádání střadatelů.Levnými hypotékami podporuje obrovské zadlužování občanů,místo aby podpořil střadatele odečtením inflace při zdanění výnosů z investic a snížením Dph ze stavebních materiálů.

  3. Nejrychlejší cesta do chudoby je, když penize investujete. Hneď další den nemate nic než sliby, že možná jednou….

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Rostoucí světová inflace

V posledních měsících jsme svědky zrychlující se inflace napříč celým světem. Nejde přitom o lokální problematiku, ale o vývoj na globální úrovni. Jak na tom aktuálně jsou z hlediska inflace ekonomiky České …

Stát dá letos na školní potřeby prvňáků 500 korun

Blíží se začátek nového školního roku, takže rodiče školáků si musí vyčlenit nemalé finanční prostředky. Zejména pak rodiče, jejichž prvorozené dítě jde do první třídy základní školy. Příslušné finanční náklady na …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB