Ze statistik sestavovaných Českou národní bankou (ČNB) také vyplývá, že zhruba dvojnásobným tempem rostl meziroční zájem o úvěry (10,9 %). Přes zjevně opadající hypoteční vlnu dosáhl celkový objem úvěrů obyvatelstva na 1,972 bilionu korun. Výsledné saldo mezi vklady a úvěry obyvatelstva pak meziměsíčně stouplo a dosáhlo 1,095 bilionu korun.
Živnostníci v únoru nepatrně snížili čerpání úvěrů, a zvýšili tvorbu vkladů, takže na úložkách měli koncem měsíce bezmála 200 miliard korun více, než kolik bankám dlužili.
V únoru meziměsíčně panovala čilá aktivita u podnikových úvěrů, které stouply o více než 49 miliard korun (+4,14 %), meziročně jde o nárůst o 9,14 procenta. Zároveň rostla i depozita, která mají firmy v bankovních ústavech, na 1,324 bilionu korun; výsledné saldo vůči bankám tak skončilo na 87,4 miliardy korun.
Zatímco u obyvatel je převis úspor nad půjčkami základní charakteristikou českého bankovnictví od nepaměti, a živnostníci jsou v „netto pozici“ od přelomu tisíciletí, u firem se objevil tenhle fenomén až v průběhu pandemie, poprvé v červenci 2020.
Jde o projev opatrnosti – firemní sektor jako celek by byl schopen vyrovnat všechny své závazky vůči bankovním věřitelům a ještě by mu více než 87 miliard na vkladových účtech zůstalo.
Nyní je podstatné, jak se bude vyvíjet situace v následujících měsících, kdy budou cítit nejen inflační tlaky na energetických a materiálových vstupech, ale i další problémy související s válečným konfliktem na Ukrajině a rozsáhlými omezeními v ekonomických vztazích s Ruskem.
Ani únorová data nezachycují plný dopad napadení Ukrajiny ruskou armádou, a postupné propisování konfliktu a vyvolaných následků do finanční situace podnikové sféry a domácností v České republice a jejích obchodních partnerů.
Dosud tedy platí to, co zmiňujeme již dlouho: Podíly nevýkonných úvěrů jak u firemních půjček, tak v případě úvěrů obyvatelstvu v Česku patří v celoevropském srovnání mezi nejnižší v Evropě. Poněkud neočekávaně se statistický podíl nevýkonných úvěrů v bankách v hlavních kategoriích ještě meziměsíčně snížil.
Vývoj nevýkonných úvěrů je jedním z nejdůležitějších indikátorů zdravotního stavu ekonomiky a víme, kam se bude, vzhledem k souběhu řady nepříznivých faktorů, posouvat v nadcházejících měsících. Jak v případě úvěrů obyvatelstvu, tak u firem jsou však nevýkonné expozice na podstatně nižší úrovni než například po světové finanční krizi na počátku minulého desetiletí.
Podíl firemních nevýkonných úvěrů v únoru klesl z lednových 3,85 procenta na 3,69 procenta. To zhruba odpovídá „předpandemickému“ únoru 2019, a je to hluboko pod hladinou 8,2 procenta, na níž byl na konci roku 2011, natož pak 17,67 procenta v lednu před dvaceti lety. Podíl nevýkonných hypotečních úvěrů v únoru ještě vylepšil historické rekordy z ledna a dále klesl na 0,71 procenta.
Autor je hlavní poradce České bankovní asociace
(Redakčně upraveno)
