V Německu jsou podmínky v průmyslu nejhorší za poslední takřka tři roky. Tvorba nových pracovních míst v eurozóně poklesla v prosinci na dvouleté minimum a propadl se i podnikatelský sentiment. Bezprostředním důvodem byly protesty takzvaných žlutých vest ve Francii a další ochlazování poptávky po automobilech. Již delší dobu na ekonomiku eurozóny, a zejména její průmysl, neblaze doléhá obava z eskalace napětí v mezinárodním obchodě, vzestup politické nejistoty, hrozba takzvaného tvrdého brexitu či postupné zpřísňování měnových podmínek.
Další vývoj průmyslové výroby v ČR bude do značné míry záviset na vnějších faktorech. V prvé řadě na tom, zda bude v roce 2019 eskalovat napětí v obchodních vztazích mezi USA a Čínou, ale také mezi USA a EU.
Stále nelze vyloučit možnost, že by Trumpova administrativa zavedla cla na evropské automobilky. Evropské automobilky se přitom pořád potýkají s přechodem na nové homologační normy. Jejich situaci může dále zhoršit případný tvrdý brexit, tj. brexit bez dohody Londýna a Bruselu, který by ochromil poptávku po automobilech zejména na britských ostrovech.
Navíc už delší dobu čelí zejména automobilové trhy starých zemí EU postupnému nasycování. Pravděpodobnost, že poptávka po automobilech opět rychle nabere na síle, je tak v tuto chvíli poměrně malá. To pochopitelně nesignalizuje nic dobrého pro český průmysl, který je na automobilové výrobě silně závislý jak dodavatelsky, tak subdodavatelsky.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
