Tehdy ovšem zadlužení rostlo jen přechodně, a to kvůli spekulacím investorů na posílení koruny po ukončení kurzového závazku České národní banky a také kvůli souvisejícím extrémně nízkým úrokovým sazbám zejména na krátkodobém českém dluhu. Takže veřejný dluh se posléze poměrně citelně snížil. Například ve čtvrtém čtvrtletí 2018 už dosahoval jen 1,73 bilionu korun.
Za rok a půl, od konce roku 2018 do konce letošního prvního pololetí, tedy veřejný dluh ČR narostl o zhruba 530 miliard a jeho růst nekončí. Důvodem růstu jsou totiž nyní trvalejší faktory, než tomu bylo v roce 2017. Klíčovou příčinou enormního nárůstu veřejného zadlužení ČR je pochopitelně dopad vládních protipandemických opatření a zhoršení celkové ekonomické situace u nás i ve světě, které je důsledkem pandemie.
V poměru k hrubému domácímu produktu zůstala ve druhém čtvrtletí výše veřejného dluhu těsně pod úrovní čtyřiceti procent, nad kterou byla naposledy v roce 2015. Od té doby se dluh v poměru k HDP dařilo víceméně snižovat, až právě do letošního úderu koronavirové krize.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
