Srovnání ve zpracovatelském průmyslu vyznívá ještě výhodněji. Zde pracovní náklady dosahují pouze 36 procent těch německých. Blíže německé úrovně, i když stále jen na zhruba polovině, byly v roce 2021 náklady na práci ve zdravotnictví a IT. Nákladově levnější byla naproti tomu práce v těžebním průmyslu a volnočasových aktivitách.
Žebříčku pracovních nákladů zcela nepřekvapivě vévodí východoevropské země včele s Bulharskem, kde dosahují jen sedm eur a jsou tak ve srovnání s ČR ani ne poloviční. Naopak nejdražší je pro zaměstnavatele již zmíněné Dánsko, kde hodina práce stojí v průměru necelých 47 eur.
Poslední statistiky ukazují, že i 18 let od vstupu do EU (výsledky jsou za rok 2021, pozn. aut.) si ČR stejně jako další východní země udržely svoji významnou konkurenční výhodu nízkých pracovních nákladů.
Současně jsou ovšem i dokladem jen pomalé konvergence a mohou se stát i brzdou pro rychlejší technologický vzestup zvlášť pro země na východ od nás, kde ceny nových drahých technologií konkurují laciné práci zaměstnance.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
