Podle náměstka pro řízení sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Reného Neděly je důležité, aby oblast energetiky nebyla hnána od jednoho extrému k druhému. „I když spousta lidí střílí do MPO, ERÚ a dodavatelů poslední instance, snažíme se situaci společně řešit. To, že se lidé obávají, je pochopitelné,“ uvedl Neděla.
Do budoucna bude podle jeho slov třeba upravit legislativu. Ta je v současnosti zcela ve shodě s evropskými předpisy. „Ale určitě je tam možné zavést mechanismy, které je třeba diskutovat s Evropskou komisí z hlediska omezení trhu. Je možné se inspirovat v bankovním sektoru nebo v oblasti cestovního ruchu,“ doplnil náměstek s tím, že např. pro skupinu sociálně zranitelnějších obyvatel by mohly platit nižší tarify.
K legislativě se vyjádřil rovněž další představitel státu, předseda Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Stanislav Trávníček. Zaměřil se na to, kam ji posunout, aby se do budoucna neopakovala situace, která postihla Českou republiku v souvislosti s ukončením činnosti skupiny Bohemia Energy. Některé změny se podle něj dají uskutečnit rychle novelizací energetického zákona nebo ve vyhláškách.
K hlubokým systémovým změnám je podle Trávníčka třeba přistupovat opatrněji, protože souvisí s ochranou hospodářské soutěže a předpisy Evropské unie. „Inspiraci vidím na Slovensku. Je třeba, aby platila pro všechny jednotnost v termínech záloh i jejich splatnosti. Další poučení je z náboru dalších zákazníků. Zákazník, který mění dodavatele, by měl mít možnost v případě jeho krachu zůstat u toho stávajícího,“ uvedl předseda Rady ERÚ ke změnám, které by měly být zavedeny rychle.
V případě dlouhodobých a systémových změn, je podle Trávníčka z pohledu regulátora důležité, aby se nově stanovené povinnosti daly kontrolovat. Současně zmínil jako jednu z možností, že zpřísnění regulace dodavatelů by se mohlo týkat například jen sociálně zranitelných zákazníků. Zároveň uvedl, že žádný evropský regulátor dnes nedohlíží na obchodní strategie dodavatelů nebo na řízení jejich rizik.
„Dodavatelé nekrachují jen v České republice, nejsme v takové situaci v Evropě sami. Například ve Velké Británii je jich celá řada,“ informoval výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. Británie podle něj řešila konec firem, které byly „příliš velké na to, aby mohly padnout“, nucenou správou.
Předseda představenstva a CEO Innogy Česká republika a Innogy Energie Tomáš Varcop uvedl, že za současnou situací stojí paralelní souběh řady faktorů. Patří mezi ně v porovnání s předchozími lety studená zima, rekordní ceny povolenek, zpoždění plynovodu Nordsteam 2 nebo nižší výroba větrných elektráren. Některé firmy takový vývoj podle jeho slov nečekaly.
„Ceny elektřiny vzrostly zejména kvůli zdražení zemního plynu a povolenek. Na trh, který funguje celoevropsky, poté vstupují obchodníci, kteří na základě toho, co nakoupí, nabízejí služby zákazníkům. Problém je, když nakupujete krátkodobě a prodáváte dlouhodobě,“ vysvětlil místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
„Dodavatelé poslední instance (DPI) zvládají současnou situaci dobře, i když s vypětím všech sil. Po šesti týdnech spustilo nebo dokončilo přechod z režimu DPI na standardní produkt 80 procent zákazníků. Je naší prioritou, aby z režimu DPI odešli všichni co nejdříve,“ řekl Cyrani a vysvětlil, že režim DPI zákazníka chrání, má svoje ceníky, přičemž výpočet cen kontroluje ERÚ.
„Okamžitě jsme spustili záchrannou akci nepředstavitelného rozsahu. V naší zóně postihlo ukončení činnosti některých dodavatelů 240 tisíc zákazníků. Soustřeďujeme se především na domácnosti, zatížení zákaznického servisu je enormní,“ doplnil Varcop.
Také podle místopředsedy představenstva E.ON Energie Jana Zápotočného není situace jednoduchá: „DPI je záchranný institut, není něčím, co ubližuje. Musíme převzít závazky a v případě E.ON to bylo najednou 200 tisíc lidí. Je také třeba zohlednit výši záloh před zimou, z čehož vyplývá logický nárůst cen o 50 procent, zatímco ceny u standardních produktů jdou dolů,“ uvedl.
Na distribučním území E.ON stále zůstává v režimu DPI zhruba 40 tisíc lidí. Společnost se k nim snaží přistupovat individuálně tak, aby se pokud možno nedostali do režimu neoprávněného odběru. Podle Zápotočného se ochrana spotřebitele nevylučuje s existencí volného trhu. „Ale existuje skupina lidí, pro které chybí nějaká ochrana jako například v případě obchodování s akciemi,“ upozornil.
Nejlepší jsou ty žvásty, že volný trh s energiemi sníží lidem ceny. Jak vidno tak ne. Volný trh tu nefunguje, protože ho ovládají spekulanti, kteří ceny šroubují nahoru.