Většinu peněz získávají děti na druhém stupni základních škol i jejich vrstevníci z víceletých gymnázií od rodičů či prarodičů. Zhruba 55 procent dětí dostává pravidelné kapesné. Vyplynulo to z reprezentativního průzkumu, který mezi dětmi provedla pro Českou spořitelnu agentura Millward Brown.

Čtvrtina dětí se zadlužuje opakovaně

Průzkum zároveň ukázal, že české děti s penězi často nevyjdou. Tři čtvrtiny dětí znají situaci, kdy si všechno utratily, a přesto by si rádi něco koupily. „Přesně polovina respondentů tuto situaci vyřešila v minulosti půjčkou. Čtvrtina se zadlužila dokonce opakovaně,“ upozorňuje na výsledky průzkumu Filip Hrubý, tiskový mluvčí České spořitelny. Většinou si podle něj děti půjčují od kamarádů. Zkušenost s tím má 68 procent z nich. Pětina respondentů zažila situaci, kdy měli problém půjčené peníze vrátit,“ upozorňuje Filip Hrubý.

Dluhy naštěstí nejsou pro české děti běžným řešením, ukázal také průzkum. Pokud nemají zrovna naspořeno, a touží si něco koupit, vyberou si čtyři z deseti školáků jinou, levnější, alternativu. Přibližně stejný počet se s rodiči domluví na spolufinancování. Každý osmý pak přemluví k nákupu rodiče. „Jen každé dvacáté dítě se rozhodne peníze postupně ušetřit,“ popisuje Filip Hrubý.

38 procent dětí má běžný účet v bance. Každé sedmé má zkušenosti s výběrem z bankomatu, každé šesté vyzkoušelo platbu kartou v obchodě. Platbu kartou na internetu už provádělo 6 procent dětí. 53 procent dětí má zkušenost pouze s hotovostí.

Školáci se učí, jak zhodnotit kapitál

Průzkum potvrdil, že finanční gramotnost dětí roste s věkem a že děti se učí velmi rychle. Hlavním zdrojem informací z oblasti financí jsou pro ně stále rodiče, roste ale význam školy, spolužáků a sociálních sítí. I proto spustila Česká spořitelna projekt Abeceda peněz. Jeho cílem je přiblížit dětem svět financí a hravou formou prohloubit jejich vědomosti týkající se hospodaření s penězi. „Naší ambicí je zvýšit finanční gramotnost u všech žáků základních škol v celé republice. Proto také usilujeme o oficiální akreditaci ministerstva školství programu Abeceda peněz,“ doplňuje Filip Hrubý.

V rámci několikaměsíčního programu se v Abecedě peněz školáci seznamují se světem byznysu, učí se plánovat své finance a nové znalosti postupně za pomoci odborných lektorů i svých učitelů přenášejí do praxe. „Děti během několika měsíců vybudují vlastní firmu, stanoví si obchodní cíle i strategie a společně usilují o jejich naplnění. Na závěrečném jarmarku, který je přístupný veřejnosti, se pak pokouší vydělat své první peníze,“ říká Filip Hrubý s tím, že velice oblíbenou součástí výuky je i návštěva pobočky. Děti si tam vyzkouší práci bankéřů včetně manipulace s bezpečnostním kufrem plným peněz.

Celkem se v loňském pilotním ročníku do Abecedy peněz zapojila téměř dvacítka základních škol z celé republiky. Jarmarky jim vynesly dohromady 350 tis. korun, které děti použily obvykle na výlety a zábavu či charitativní činnost. Čtvrťáci z Jihlavy například poslali peníze indickému chlapci, kterého škola adoptovala na dálku a jemuž peníze pomohou financovat školné. Domažlické děti pak věnovaly peníze na podporu chlapce s mozkovou obrnou, písečtí páťáci podpořili zvířecí útulek.

Podnikaví žáci

Letos se do Abecedy peněz zapojí přibližně 70 nových základních škol. „V následujících letech pak plánujeme postupné rozšiřování projektu. V každém školním roce bychom rádi oslovili zhruba 3,5 tisíce dětí ze všech regionů,“ říká Filip Hrubý.

Zkušenosti České spořitelny ukazují, že vzdělávací projekty zaměřené na finanční gramotnost mají veliký smysl. „Průzkum nám potvrdil, že mladí lidé, kteří prošli podobnou aktivitou, rozumí financím lépe než jejich vrstevníci, kteří tuto zkušenost nemají,“ doplňuje Filip Hrubý. Zároveň banky a školy dlouhodobě vycházejí v průzkumech jako nejdůvěryhodnější zdroje, z nichž děti své znalosti čerpají. Bankou, která se nejvíce angažuje ve vzdělávání veřejnosti, je podle aktuálního průzkumu právě Česká spořitelna, uvedlo ji 38 procent respondentů.