Zásadní krok Plzeňského Prazdroje, který vlastní japonská skupina Asahi, nepodporovat příští rok olympiádu v Paříži je třeba ocenit. Nedávné rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru, který povolil start sportovců z Ruska a Běloruska na OH 2024 pod neutrální vlajkou, je totiž naprosto skandální a při pokračování vojenské agrese na Ukrajině neobhajitelný.
Ačkoli Prazdroj je největším tuzemským pivovarem a jeho tržby se v loňském roce přiblížily dvaceti miliardám korun, na zvrácení kroku Mezinárodního olympijského výboru to pochopitelně nebude mít žádný vliv. V tomto směru je Prazdroj spíše malým pánem. Ale i tak pivovar mluví vůči veřejnosti jasným jazykem: Nesouhlasíme s tím, aby pod pěti kruhy závodili sportovci, jejichž země se dopouštějí válečných zločinů.
V tomto směru je zapotřebí ocenit také to, že firma bude i nadále pokračovat v podpoře domácího sportu. Slíbené peníze pošle českým sportovcům i na rozvoj tuzemských sportovišť. Jiný oficiální partner – společnosti CPI Property Group – se rozhodla spolupráci s Českým olympijským výborem zcela ukončit.
Sport se bez peněz neobejde. Ani ten olympijský. Pokud by se proti rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru v čele s Thomasem Bachem začaly bouřit největší globální partneři, mezi něž patří Coca-Cola, Visa, Bridgestone, Allianz nebo Samsung, byla by to jiná káva. Není nereálné, že by pod tímto finančním tlakem funkcionáři MOV Thomas Bach a spol. byli nuceni své rozhodnutí změnit.
Další možností například je, aby se spojila významná skupina vlivných zemí a pohrozila bojkotem pařížské olympiády – pokud by tam jejich sportovci museli soupeřit se zástupci Ruska a Běloruska. Vzhledem ke stovkám zabitých ukrajinských sportovců a dalším obětem neexistuje žádné jiné správné rozhodnutí, než nechat Rusy a Bělorusy doma.
Mezinárodní olympijský výbor sice mluví o tom, jak se nemá sport míchat s politikou, ale takové řečičky může možná vykládat leda tak malým dětem. Nic takového totiž dávno neplatí. A zvláště v autoritářských a totalitních zemích slouží sport jako nástroj státní propagandy. Ostatně i několik významných ruských sportovců se osobně veřejně zapojilo do otevřené podpory agrese vůči sousednímu státu.
Rusko je rovněž mistrem v obcházení různých mezinárodních sankcí, nařízení a dalších podmínek. A týká se to i sportovní oblasti. Pokud si tedy Bach & com. stanovil nějaká „závazná“ pravidla, při jejichž splnění se mohou ruští a běloruští sportovci zúčastnit pod „neutrální“ vlajkou OH 2024, už teď se ukazuje, jak jsou k ničemu.
Ukázalo se to například na podzimním Mistrovství Evropy v judu, kterého se coby neutrální sportovci účastnily i desítky Rusů. Byla mezi nimi také Madina Tajmazovová, která dokonce získala stříbrnou medaili. Jde o členku armádního klubu CSKA a praporčice Ruské armády, dokonce držitelkou ocenění Voják roku – byť byla před časem převelena do civilního Federálního sportovního centra (právě kvůli splnění mezinárodních podmínek).
Existuje fotka, na níž Tajmazovová pózuje před transparentem s fotografií prezidenta Putina a s nápisem „Za Putina! Za vítězství! Za národ!“ Text je sice celý v azbuce, až na písmeno Z, které je v latince – právě Z je symbolem ruských invazních vojsk.
Tajmazovová se v uplynulém roce zúčastnila také turnaje na oslavu 70. narozenin ruského diktátora Vladimira Putina (velkého milovníka juda, pozn. aut.) a vedla propagandistické tréninky dětí, které ruští okupanti unesli z obsazených ukrajinských území.
Podobní sportovci se mají příští rok představit na Letních olympijských hrách v Paříži. Opravdu to chceme?
