Končí nejztrátovější olympiáda dějin, ztráty zaplatí je japonští občané, sponzoři i pojišťovny

Názor
Dneškem končí nejztrátovější olympiáda v dějinách. Ztráty tokijské olympiády z největší částí zaplatí japonský daňový poplatník. Přitom přes 80 procent Japonců si konání her kvůli pandemii nepřálo ani v letošním roce, po jejich loňském odložení.
Hlavní břímě ztrát ponesou město Tokio a japonská vláda. Což právě ve finále znamená, že drtivou většinu ztrát nakonec uhradí japonský daňový poplatník. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Celkové náklady her se nakonec šplhají v přepočtu zhruba ku 320 miliardám korun. To je dvojnásobek nákladů, s nimiž se počítalo, když japonské metropoli byla olympiáda přidělena.

Nejde o nic mimořádného. Vícenáklady jsou fenoménem řady velkých projektů za veřejné peníze, v případě olympiád posledního půlstoletí dosahují průměrně až přes 200 procent. Uspořádání her tedy běžně bývá až třikrát nákladnější, než uvádějí kalkulace, na jejichž základě je pořadatelství uděleno. Z tohoto hlediska je tedy pouze dvojnásobné překročení nákladů v případě dnes končících her ještě poměrně příznivým výsledkem.

PSALI JSME:
Odložení olympiády vyjde Japonce na zhruba šest miliard dolarů, japonská měna mírně oslabuje

Neúčast publika na sportovištích tokijských her ale připravila japonskou ekonomiku v přepočtu o zhruba patnáct miliard korun. Přibližně polovina této ztráty vzniká v důsledku neúčasti zahraničního publika, druhá pak kvůli neúčasti publika domácího. Jen ztráta za neprodané lístky činí necelých pět miliard korun. Pokud by se hry nekonaly vůbec, jak si přála právě drtivá většina japonského obyvatelstva, činila by ale ztráta zhruba 92 miliard korun.

Hlavní břímě ztrát ponesou město Tokio a japonská vláda. Což právě ve finále znamená, že drtivou většinu ztrát nakonec uhradí právě japonský daňový poplatník. Jeho daně totiž plní veřejné kasy jak na komunální, tokijské úrovni, tak na úrovni celostátní.

PSALI JSME:
Olympiády jsou prý předražené. Ale co s tím?

Ztráty olympiád jsou obecně zespolečenšťovány. Rozpočítány mezi miliony a miliony daňových poplatníků. Všichni se skládají a nikdo nemá pocit, že by na tom byl hůře než libovolný spoluobčan. A to, i když je ztráta enormní, jako je tomu v případě dnes končící olympiády. Právě proto se Japonci v průzkumech většinově vyjadřovali v tom smyslu, že si hry nepřejí, ač by to pro ně bylo ještě ztrátovější, než když proběhly alespoň v omezené podobě.

Rekordní byla olympiáda z hlediska přílivu sponzorských peněz. Desítky zejména japonských podniků jako Toyota nebo Panasonic zaplatily na sponzorských příspěvcích na 70 miliard korun. Zaplatily tedy velké peníze za něco, co jim nyní přináší spíše negativní publicitu. Právě kvůli nesouhlasu většiny Japonců s konáním her.

PSALI JSME:
Plať a buď hrdý: Skutečným poraženým olympijských her je daňový poplatník

Negativní reputační újma bude pro sponzory tím závažnější, čím výrazněji se rozšíří delta mutace covidu. Ta se nyní poměrně rychle šíří právě zejména řadou asijských zemí. Konání her epidemickou situaci v Japonsku jistě nezlepšilo.

V neposlední řadě se „prohnou“ také pojišťovny, resp. „pojišťovny pojišťoven“, totiž zajišťovny. Těm narůstá pojistné, resp. zajistné plnění například právě kvůli neúčasti diváků. Tato plnění pojišťoven, resp. zajišťoven dosáhnou dohromady bezmála devět miliard korun.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Začala nejztrátovější olympiáda dějin

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.