Pravda to je, i když s těmi povinnostmi to ani v létě není tak horké, jak by se podle venkovní teploty mohlo zdát. Podle zákoníku práce je povinností zaměstnavatele vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a podmínky a předcházet rizikům.
1. Povinností zaměstnavatelů je zajistit tzv. ochranné nápoje. Jejich složení a množství řeší nařízení vlády v závislosti na charakteru práce a dosažených teplotách.
2. Při vyšších teplotách musí zaměstnavatel zajistit střídání pracovníků a bezpečnostní přestávky, které se započítávají do pracovní doby.
3. Zkrátit pracovní dobu umožňuje zaměstnavatelům legislativa, není to však jejich povinnost.
Horko na pracovišti
Novelizované Nařízení vlády (č. 361/2007 Sb.) se horkem na pracovišti zabývá velice podrobně, včetně druhů pracovních činností, konkrétních teplot a jim odpovídajícímu množství poskytnutých nápojů. Povinnost zajistit zaměstnancům tzv. ochranné nápoje však zmiňuje i zákoník práce.
Například v neklimatizované kanceláři se teplota nad 27 °C považuje za obtěžující faktor a nad 34 °C za podstatnou zátěž organismu.
A při ní má zaměstnavatel povinnost poskytnout zaměstnancům ochranné nápoje. Kdo si však představuje roznášku minerálek, bude asi zklamán, protože při kancelářských činnostech lze tuto povinnost splnit přístupem k pitné vodě.
V tomto případě si zaměstnavatel odškrtne i druhou povinnost, totiž aby zajistil stanovenou spotřebu tekutin. Pokud teplota na pracovišti dosáhne 36 °C, tak musí zaměstnavatel rovněž zajistit střídání pracovníků a v průběhu pracovní doby stanovit bezpečnostní přestávky, přičemž režim střídání a délky pauz opět upravuje nařízení vlády.
Povolen i alkohol
Při fyzicky namáhavé práci je povinností zaměstnavatele zajistit přírodní minerální vodu středně mineralizovanou nebo vodu s obdobnou celkovou mineralizací. A také teploty, od kdy tato povinnost nastává, se snižují v závislosti na pracovním prostředí (práce venku) a charakteru práce (její třídě). V tzv. horkých provozech (např. práce s kovy) se ochranné nápoje podávají už při 26 °C, pro práce zařazené do V. třídy se s ochrannými nápoji počítá už od 18 °C.
Výběr nápoje by měl zaměstnavatel konzultovat s lékařem, kromě běžných minerálek totiž legislativa zmiňuje i nápoj mírně slazený (do 6,5 % hmotnosti cukru), ovocný, s povzbuzujícími účinky a dokonce s obsahem alkoholu (do 1 %).
Stanovené množství ochranného nápoje tvoří jen základní minimum toho, co vypít. Vedle toho by měli zaměstnanci dodržovat i běžný pitný režim.
Až za dva miliony
A co když zaměstnavatel poskytnout ochranné nápoje odmítne? Pak by se měli zaměstnanci obrátit na nejbližší hygienickou stanici, nebo inspektorát práce. Pokuta za nedodržení této povinnosti může dosáhnout až dvou milionů korun.
Zákoník práce sice umožňuje nahradit zajišťování ochranných nápojů finančním příspěvkem, doporučuje se to však pouze na dislokovaných pracovištích.
Možná překvapí, že nařízením vlády jsou stanoveny i teplotní limity pro klimatizované místnosti. V nich by měla být teplota v průběhu roku nastavena na 24,5 °C, v létě pak o maximálně 6 stupňů méně, než je venkovní teplota.
Na odchod není nárok
A jak je to v letních vedrech se zkrácením pracovní doby? Tuto možnost dává zaměstnavatelům zákon č. 309/2006, není to však stanoveno jako povinnost. Kromě pracovních přestávek však v horkém počasí dochází i k úpravě či zkrácení pracovní doby, protože produktivita práce není v těchto podmínkách nijak valná. A navíc se v některých provozech tímto krokem předchází bezpečnostním i pracovním rizikům, což vyžaduje zákoník práce.
