Za období od května do září již ČNB za obranu koruny proti oslabování utratila 25,5 miliardy eur, což odpovídá 15,9 procenta celkových devizových rezerv z jejich maxima v dubnu 2022. To činil jejich objem 160,4 miliardy eur. Ke konci října to už ale bylo pouze 131,6 miliardy eur.
Samotný objem intervencí na podporu koruny za říjen ale bude zveřejněn až za měsíc. Nepředpokládáme ale, že by se objem výrazněji lišil od toho, co bylo zaznamenáno během srpna či září.
Z hlediska struktury devizových rezerv ke konci října je zřejmé, že drtivá většina (96 %) jich je držena v konvertibilních měnách, zbytek tvoří rezervní pozice u MMF, SDR, zlato a ostatní. Zhruba tři čtvrtiny rezerv v konvertibilních měnách držela centrální banka zainvestované v cenných papírech, zbylou přibližně čtvrtinu pak držela na depozitních účtech.
Detailní informace ke konci září pak odhalily, že ve struktuře investičního portfolia hrály prim státní dluhopisy (66,6 %), dále pak instrumenty peněžního trhu (16,6 %) a akcie (16,4 %). Z pohledu měnové struktury převažují investice v eurech (44,9 %) a amerických dolarech (33,3 %). Následují kanadský dolar (8,4 %), australský dolar (4,3 %) a britská libra (3,5 %). Instrumenty v ostatních měnách již jsou marginální.
ČNB svými intervencemi podporuje korunu s cílem nenechat ji oslabit, a tedy dále nezvyšovat dováženou inflaci. Současná bankovní rada preferuje tento nástroj před zvyšováním úrokových sazeb.
Vzhledem k dostatečné výši devizových rezerv předpokládáme, že v této strategii bude pokračovat i zhruba do poloviny příštího roku. Otázku samozřejmě je, co by způsobilo výraznější zvyšování sazeb ze strany americké centrální banky, Fedu, či Evropské centrální banky, a tedy znatelnější zhoršování úrokového diferenciálu.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
Zbytečně vyhozené peníze. Mnoho vynaložených miliard jen nepatrně změní kurz koruny. Kdyby ČNB nic nedělala,tak se nic nestane.