ČNB loni zvýšila základní úrokovou sazbu nejvíce ve své historii

Na druhém místě se s citelným odstupem umisťuje islandská centrální banka, která základní úrok zvedla o 1,25 procentního bodu.

O třetí místo se v rámci ekonomicky vyspělého světa dělí centrální banky novozélandská, jihokorejská a norská, které od ledna do prosince loňského roku zvýšily svůj základní úrok shodně o 0,5 procentního bodu.

Ekonomicky vyspělé země definuje v rámci své kategorizace Mezinárodní měnový fond. Pokud vezmeme v potaz všechny země světa, nejen ty ekonomicky vyspělé, dělí se ČNB o pátou příčku, a to s chilskou centrální bankou.

 Psali jsme

Rychlé utahování měnové politiky pokračuje

Výrazněji totiž základní úrok letos zvýšila jen centrální banka brazilská, o 7,25 procentního bodu, dále pak angolská a paraguayská, shodně o 4,5 procentního bodu, a také ruská – o 4,25 procentního bodu.

ČNB také v loni zvedla základní sazbu nejvýrazněji ze všech let své existence v rámci samostatné ČR. Dosud „prim“ v tomto ohledu držel rok 1995, kdy centrální banka základní sazbu zvýšila o 2,8 procentního bodu.

V roce 1997 ji zvýšila až do letoška druhým nejvýraznějším způsobem, o 2,35 procentního bodu. Od ledna 1993 do prosince 1995 ČNB jako základní sazbu užívala depozitní sazbu, od prosince 1995 až dosud pak dvoutýdenní reposazbu.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

 Psali jsme

Razantní reakce ČNB na růst inflačních rizik