Pro vyšší sazby se bankovní rada rozhodla z důvodu přetrvávající vyšší inflace a výrazně nižší nejistoty ve vztahu k dalšímu vývoji pandemie. Inflace se již po dobu více než dvou let pohybuje nad dvouprocentním cílem centrální banky, což by mohlo ohrozit ukotvenost inflačních očekávání. V proinflačním směru navíc působí i současný ekonomický vývoj.
ČNB zároveň rozhodla o zvýšení lombardní sazby z jednoho procenta na 1,25 procenta, zatímco diskontní sazbu ponechala beze změny na 0,05 procenta.
Jde tak o první zvýšení úrokových sazeb od vypuknutí koronavirové pandemie a tuzemská centrální banka zároveň patří k prvním centrálním bankám na světě, které ke zpřísnění své měnové politiky přistoupily. Ke zvýšení sazeb se včera odhodlala i maďarská centrální banka.
Obě centrální banky aktuálně trápí především vyšší inflace. Ta česká zůstává poblíž tří procent a nad dvouprocentním cílem centrální banky se již pohybuje déle než dva roky. Guvernér centrální banky Jiří Rusnok dnes připustil, že rizika současné prognózy ČNB, která pro letošek počítá s průměrnou inflací ve výši 2,7 procenta, působí ve směru ještě vyššího růstu spotřebitelských cen.
Nahrává tomu rychlý růst cen surovin na světových trzích, vyšší ceny některých výrobních vstupů, pokračující napětí na tuzemském trhu práce, či robustní poptávka ze strany českých domácností. Ač ČNB podle Rusnoka i nadále považuje velkou část současných inflačních tlaků za pouze dočasnou, zároveň také připouští, že ty mohou přetrvávat po delší dobu, než si centrální banka původně myslela.
Rusnok rovněž zmínil, že ČNB má oproti některým ostatním centrálním bankám jeden jediný zákonný mandát, a tím je péče o cenovou stabilitu. K brzkému zvýšení sazeb podle guvernéra přispělo také rychlejší rozvolnění protiepidemických restrikcí, než jaké ČNB očekávala, či lepší vývoj ekonomiky v prvním letošním čtvrtletí. Tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) totiž na začátku rok klesl mezičtvrtletně o 0,3 procenta, zatímco ČNB očekávala pokles o výrazných 1,7 procenta.
Dnes ohlášené zvýšení úrokových sazeb plní především signalizační úlohu, kdy dosavadní jestřábí rétoriku bankovní rada doplnila reálnou akcí, která potvrdila její odhodlanost dostat inflaci zpět ke dvěma procentům. Guvernér Rusnok v souladu s našimi očekáváními uvedl, že dnešní růst repo sazby o 25 bb zároveň odstartuje cyklus postupného zpřísňování měnové politiky, které podle něj bude pokračovat již v druhé polovině roku.
Uvedl dokonce, že ČNB je v případě potřeby připravena zvýšit sazbu na každém dalším měnově politickém zasedání. Razanci tohoto vyjádření však následně zmírnil, když dodal, že takto strmý růst úroků nebude podle něj třeba. My pro letošní rok očekáváme ještě dvě další zvýšení repo sazby a ta by tak na jeho konci měla dosáhnout jednoho procenta.
Do konce roku jsou přitom na programu ještě další čtyři takováto zasedání. Finanční trh na toto jestřábí prohlášení reagoval nárůstem tržních úrokových sazeb, nejvíce pak ve splatnostech dvou až tří let. Posílila i česká koruna, jejíž kurz vůči euru se posunul ze zhruba 25,44 CZK/EUR před tiskovou konferencí na přibližně 25,37 CZK/EUR (tedy asi o 0,3 %).
My si myslíme, že letos ČNB přistoupí ještě ke dvěma dalším zvýšením o 25 bb a ke konci roku tak očekáváme dvoutýdenní repo sazbu ve výši jednoho procenta. Obdobně to s růstem úrokových sazeb aktuálně vidí také finanční trh.
Podle slov guvernéra se centrální banka neobává toho, že by aktuální rozvolnění protiepidemických opatření opět vyústilo do významného omezení ekonomiky na podzim. Jako hlavní důvody uvádí stále vyšší proočkovanost populace a prodělání nemoci covid-19 u velkého počtu osob v ČR. V růstu by měnově politické sazby měly podle naší prognózy pokračovat také v příštím roce, na jehož konci čekáme repo sazbu ve výši dvou procent.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
