Důvodem je především to, že v té době už bude známý rozsah lednového zdražení, které zejména kvůli pravidelnému přeceňování k začátku roku do značné míry určí celoroční inflací a svým způsobem tak ve velké míře stanoví časování a tempo snižování úrokových sazeb v roce 2024.
Bankovní rada tuzemské centrální banky se mohla k ponechání sazeb na stávající úrovni přiklonit i v důsledku aktuální debaty o markantním zvýšení regulované složky cen elektřiny, jejž Energetický regulární úřad navrhuje od pondělka.
Zhruba sedmdesátiprocentní nárůst regulované složky může způsobit navýšení celoroční míry inflace v příštím roce o půl procentního bodu až procentní bod, což vytváří citelný tlak na ČNB, aby přistupovala k zahájení procesu snižování sazeb obezřetněji a „dávala si více na čas“.
Koruna v reakci na aktuální rozhodnutí ČNB zpevnila ve čtvrtek pod 24,50 za euro, a to poprvé od letošního 10. října. Během dne tak zpevnila o 0,7 procenta. Zpevnění koruny je důkazem, že podstatná část trhu vskutku sázela na pokles sazeb a odpovídajícím způsobem do kursu již dříve „zacenila“ z něj plynoucí oslabení koruny.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
