Rozhodnutí ČNB není překvapivé. Jedinou další centrální bankou, která letos sazby zvýšila, aniž by je snížila, tak po dnešku zůstává ta kazašská. Kazachstán svoji základní úrokovou sazbu v tomto měsíci zvýšil, aby podpořil vlastní měnu, která prudce oslabovala z důvodu pádu cen ropy, jejímž je Kazachstán klíčovým producentem.
ČNB naposledy takto razantně, tedy o půl procentního bodu, snížila základní úrokovou sazbu v únoru 2009, kdy vrcholila světová finanční krize. Nynějším snížením sazeb hodlá čelit negativním dopadům šíření koronavirové nákazy. Navíc ČNB učinila další opatření, aby případně usnadnila přístup bank likviditě.
Centrální banka také revidovala své předchozí rozhodnutí navýšit sazbu proticyklické kapitálové rezervy. Ponechá ji na stávající úrovni. Tím vedle uvedených opatření dále podpoří uvolnění měnových podmínek.
Oslabení koruny je podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka „přirozené“ a souvisí s opouštěním takzvaných bezpečných přístavů, které nyní realizují mezinárodní investoři. Koruna v reakci na rozhodnutí ČNB znehodnotila vůči euru nad úroveň kursu 27,26, tedy na svoji nejslabší úroveň od září 2015. Česko se podle Rusnoka musí připravit na letošní ekonomickou stagnaci, spíše však propad hospodářství, které nyní prožívá šok jak poptávkový, tak nabídkový.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
