Dalším krokem, jenž následuje po taperingu, je zvážení, zda prostředky získané v okamžiku splatnosti cenných papírů znovu investovat, nebo rozvahu zeštíhlit. Centrální banka se může rozhodnout zeštíhlit svou rozvahu postupně tak, že nechá papíry nabývající splatnosti „doběhnout“ bez toho, aby prostředky reinvestovala, nebo aktiva aktivně odprodávat.
Co je kvantitativní uvolňování?
Pojem kvantitativní uvolňování označuje programy nákupu aktiv centrálními bankami, které si kladou za cíl stimulaci ekonomiky. Jedná se o formu monetární politiky používanou k rozšíření domácí nabídky peněz a nastartování ekonomické aktivity.
Ke kvantitativnímu uvolňování se centrální banky uchylují, když krátkodobé úrokové míry klesnou k nule, ale ekonomika potřebuje další podporu. Kvantitativní uvolňování jako takové pak má pomáhat ekonomice snižováním úrokových sazeb a zlevňováním firemních úvěrů a hypoték.
Centrální banka tím, že nakupuje vládní dluhopisy a hypoteční zástavní listy, omezuje nabídku těchto instrumentů na širším trhu. Investoři, kteří si chtějí tyto instrumenty podržet, musí zvýšit své nabídky, takže jim klesají výnosy.
Poté, co udeřila pandemie, snížil Fed v březnu 2020 krátkodobé úrokové sazby na nulu. Od července 2021 pak začal měsíc co měsíc nakupovat americké vládní dluhopisy v hodnotě 80 miliard dolarů a hypoteční zástavní listy o objemu 40 miliard dolarů, aby tím stimuloval ekonomiku a zajistil rychlé hospodářské zotavení.
Liší se dnešní kvantitativní uvolňování od toho, které se používalo v minulosti?
V současnosti Fed nakupuje instrumenty s nejrůznější dobou splatnosti, aby zmírnil šok vyvolaný loňskou pandemií viru covid-19. Dříve se kvantitativní uvolňování zaměřovalo jen na cenné papíry s dlouhou dobou splatnosti. A tak může mít tapering jiné dopady na výnosovou křivku.
Proč chce americký Fed snížit tempo nákupů aktiv?
Na tuto otázku je jednoduchá odpověď: Protože ekonomika už další stimulaci nepotřebuje. Odhaduje se, že jen v letošním roce dosáhne růst amerického hospodářství neuvěřitelných šesti procent a v příštím roce to budou další čtyři procenta. Zároveň se výrazně zvýšily inflační tlaky a na trzích se mnohem více riskuje, takže je ukončení kvantitativního uvolňování jen přirozené.
Jerome Powell (šéf Fedu, pozn. red.) však nedávno zdůraznil, že než k taperingu dojde, je nutný „výrazný další pokrok“. Jeho výrok může souviset s tím, že si americká centrální banka stanovila jako svůj cíl plnou zaměstnanost.
Ve skutečnosti chce Fed dosáhnout stejné míry nezaměstnanosti jako před covidem, což je zhruba 3,5 procenta. Ale i když má centrální banka pro tuto snahu jistě ušlechtilé důvody, je zde riziko, že se ekonomika začne přehřívat a další kvantitativní uvolňování bude stimulovat hlavně inflaci.
Co je to „taper tantrum“?
Pojem „taper tantrum“ označuje epizodu, k níž došlo v roce 2013. Po třech kolech kvantitativního uvolňování, která měla stimulovat ekonomiku po globální finanční krizi, varoval tehdejší předseda Fedu Ben Bernanke v květnu 2013 trhy, že dojde k omezení nákupů. Následující měsíc odhalil svůj plán taperingu.
Navzdory tomu, že on i další členové Fedu zdůrazňovali, že případné omezení bude postupné a nebude spojeno se zvyšováním úrokových sazeb, vzrostly výnosy z amerických vládních dluhopisů v průběhu léta z 2,2 procenta na tři procenta. Náhlé zvýšení výnosů těchto dluhopisů způsobilo odliv kapitálu a znehodnocení měny na rozvojových trzích, například v Brazílii, Indii, Turecku či JAR.
Bez ohledu na to zahájila americká centrální banka v prosinci téhož roku tapering. Začala omezovat nákupy aktiv každý měsíc o deset miliard dolarů. Program nákupu aktiv, který v dobách svého největšího rozmachu dosahoval měsíčně 85 miliard USD, tak skončil v říjnu 2014. O rok později začal Fed, v té době již pod vedením Janet Yellenové, zeštíhlovat svou rozvahu.
Může tapering přinést další „taper tantrum“ i v roce 2021?
Na rozdíl od roku 2013 se tentokrát snaží Jerome Powell oddělit tapering od případného zvyšování úrokových sazeb. Dokonce jasně řekl, že k taperingu dojde ještě předtím, než se bude o zvyšování sazeb vůbec uvažovat.
Tapering navíc neznamená, že se bude rozvaha Fedu v dohledné době nějak zeštíhlovat. Naopak se bude dál rozšiřovat, dokud tapering neskončí, a bude tedy ekonomiku dál stimulovat (i když mírnějším tempem, pozn. aut.). Vzhledem k tomu by neměl tapering nijak zásadně změnit situaci na trhu s dluhopisy.
Přesto vysílá tapering signál ohledně záměrů americké centrální banky do budoucna, s dopady na dlouhodobé úrokové sazby. Očekávání přísnější monetární politiky může vyvolat odprodej v dlouhé části výnosové křivky dřív, než Federální rezervní systém začne nad zeštíhlením rozvahy vůbec uvažovat.
Navíc je třeba zdůraznit, že tapering může být spuštěn v posledním čtvrtletí, kdy možná dojde kvůli další podpoře růstu i inflace k obnovení reflačního obchodování. Závěrem tedy můžeme říct, že k taper tantrum, které jsme zažili už v roce 2013, snad nedojde. Růst výnosů z dluhopisů však může být způsoben i ekonomickými fundamenty a dál urychlen intencemi monetární politiky Fedu.
Proč může zeštíhlení rozvahy Fedu přinést větší problémy než tapering?
Protože zvyšuje nabídku aktiv na trhu, zatímco poptávka po nich zůstává nezměněná. Může tak vyvolat zvýšení výnosů a zhoršení ekonomických podmínek.
Od globální finanční krize přistoupil Federální rezervní systém k pomalému zeštíhlování své rozvahy pouze jednou, a to v období od října 2017 do září 2019. Neskončilo to ale dobře. V polovině září 2019 vystřelily sazby na peněžním trhu nahoru. Byla to známka nesnází způsobených blížící se splatností daně z příjmů právnických osob a zvýšenou nabídkou státních dluhopisů.
Fed musel zahájit okamžitou repo operaci, kterou do systému doplnil rezervy. O měsíc později musel znovu zavést kvantitativní uvolňování a začít nakupovat pokladniční poukázky za 60 miliard dolarů měsíčně. A pokračoval v tom až do druhého čtvrtletí roku 2020, kdy přišel covid. Pak musel zavedená opatření ještě zintenzivnit.
Autorka je specialistka SAXO BANK na dluhopisy
(Redakčně upraveno)
