Japonské ponaučení

Analýza
Na konci 80. let minulého století bylo Japonsko nejrychleji rostoucí ekonomikou z vyspělých zemí. Japonské společnosti dobývaly světové trhy a všichni předpokládali, že takový vývoj bude i nadále pokračovat. V té době japonská ekonomika rostla průměrným čtyřprocentním tempem, v některých letech tempo růstu atakovalo téměř 10% hranici.
Po finanční krizi v roce 1997, která ohrozila stabilitu japonských bank, se zpřísnily podmínky pro poskytování úvěrů. Výsledkem bylo množství bankrotů menších a středních společností, což v Japonsku spustilo recesi spojenou s deflací. Ilustrační foto: Pixabay.com

Svět takový vývoj v „Zemi vycházejícího slunce“ vnímal jako zázrak a hledal důvody a příčiny, které by ho objasnily. Zájem o vývoj japonské ekonomiky trvá i dnes, ale z naprosto opačného důvodu. Co se stalo, že se ekonomický růst zastavil? A můžeme z toho vyvodit nějaké poučení?

Původně čtyřprocentní ekonomický růst v 80. letech minulého století se přeměnil na růst menší než jedno procento a průměrná inflace klesla na 0,4 procenta. V roce 1995, v reakci na nepříznivý vývoj ekonomiky, přistoupila Bank of Japan (BoJ – japonská centrální banka, pozn. aut.) k politice nulových úrokových sazeb. Jsou tak v praxi již 25 let.

Od poloviny 90. let 20. století až do globální finanční krize v letech 2008/2009 byly úrokové sazby v jiných vyspělých zemích, na rozdíl od Japonska, nad pěti procenty, tedy v dané době na obvyklých úrovních. Ale od výše zmíněně krize i zbytek vyspělých zemí převážně funguje v režimu politiky nulových úrokových sazeb.

Spojené státy i Evropská unie proto detailně zkoumají a hledají možnosti, jak dále postupovat, aby jejich ekonomický vývoj nakonec nekopíroval vývoj „japonského zázraku“.

PSALI JSME:
Když je ekonomika v útlumu, centrální banky ji musí podpořit

  1. léta minulého století – japonská bankovní krize

Jak jsem zmínil výše, tak vývoj odstartovala víceletá recese. Spadly ceny akcií i nemovitostí, oba druhy aktiv byly v té době zjevně extrémně předražené. Ceny nemovitostí tlačila vzhůru cyklická poptávka. A aby rodiny měly finanční prostředky na nákup nemovitostí, čerpaly hypotéky se stoletou splatností, a banky, hledající využití pro volné finanční prostředky, je velmi ochotně poskytovaly.

Souhrn těchto několika faktorů vyústil do finanční krize v roce 1997, která ohrozila stabilitu japonských bank. Banky poté zpřísnily podmínky pro poskytování úvěrů a výsledkem bylo množství bankrotů menších a středních společností, což v důsledku spustilo recesi spojenou s deflací. BoJ se neodhodlala k dalšímu snížení úrokových sazeb a i přes velkou podporu státu dochází k recesi.

První desetiletí 21. století a světová finanční krize

Ekonomický vývoj Japonska se nelepšil, a tak BoJ jako první centrální banka na světě snížila v roce 2001 úrokové sazby na nulu. A použila k tomu metodu tištění peněz pod názvem kvantitativní uvolňování. BoJ počítala s inflací blízkou nule. Jedním z faktorů významně ovlivňující vývoj je obecně očekávaná míra inflace. V případě Japonska byla výsledkem průměrná inflace 0,4 procenta.

V roce 2002 se stal členem vedení Fedu (americké centrální banky, pozn. red.) Ben Bernanke, a ve svém prvním významném projevu použil výraz „tištění peněz“. Bernanke následně šéfoval Fedu v letech 2006–2014, tedy i při krizi 2008/2009. Během ní víceméně vytáhl „ze šuplíku“ svůj projev z roku 2002 a popsanou metodiku kvantitativního uvolňování (tištění peněz) použil.

PSALI JSME:
Fed by mohl naznačit, za jakých podmínek začne omezovat program kvantitativního uvolňování

Druhé desetiletí 21. století a současnost

V roce 2020 byla primárně ve Spojených státech a EU použita stejná metodika „tištění peněz“, dokonce ve větší míře, než v letech 2008-2009. Při krizi v tomto období si ji USA s Evropskou unií vyzkoušely poprvé, nyní ji použily jako ověřenou. A i když ji Bank of Japan vyzkoušela jako první, není centrální bankou s největším využitím této metody. Ani při finanční krizi 2008-2009, ani v roce 2020.

V tomto desetiletí se s politikou nulových úrokových sazeb k BoJ přidal americký Fed, Evropská centrální banka (ECB), Bank of England či Švýcarská národní banka. ECB a Švýcarská národní banka začaly uplatňovat i záporné úrokové sazby.

Ekonomický růst se ve všech vyspělých zemích řadu let zpomaluje, nemluvě o loňském (krizovém) roce. Ekonomická recese byla globální, zasáhla Spojené státy, země Evropské unie, Velkou Británii a další země. Jim všem slouží třicetiletý vývoj japonské ekonomiky jako varování, žádná z vyspělých ekonomik tento „vzor“ nechce kopírovat.

Na globální úrovni se změnila měnová politika. Země dnes standardně pracují s dvouprocentní roční cílovou inflací a centrálním bankám vadí velká odchylka oběma směry. Řadu let byla ve Spojených státech a eurozóně inflace pod touto úrovní. Nyní tam došlo k z jejich pohledu pozitivnímu vývoji – ke zrychlení míry inflace.

PSALI JSME:
Je jen otázkou času, kdy čeští politici umožní ČNB kvantitativní uvolňování trvale

Nárůst inflace centrální banky kvitují

Ve Spojených státech koncem roku 2020 činila inflace 1,2 procenta, v březnu 2021 již činí 2,6 %. A její zpomalení lze těžko očekávat. Největší vypovídací schopnost mají prohlášení společností o cenách jejich výrobků.

Oficiálně o nich informují například Procter & Gamble, Coca Cola, Kimberly-Clark a další nadnárodní společnosti. Tři zmíněné společnosti oficiálně mluví o možném zvýšení cen až ve vyšších jednotkách procent a další společnosti je velmi pravděpodobně budou následovat. V případě globálně působících společností se toto zdražení cen promítne po celém světě.

Mírně zrychlená inflace nebude Fedu ve střednědobém horizontu vadit. Důkaze, je prohlášení šéfa Fedu J. Powella na loňské významné konferenci v Jackson Hole: „… v následujících obdobích, kdy inflace bude trvale klesat pod dvěma procenty, bude příslušná měnová politika pravděpodobně po určitou dobu usilovat o dosažení inflace mírně nad dvě procenta.“

K podobné změně dochází i v sousedním Německu. V roce 2020 činila německá inflace 0,4 procenta, nyní meziroční míra inflace dosáhla již dvouprocentní úrovně a předpokládá se další pokračování růstu. Tomu odpovídá také vývoj míry inflace v České republice. Investoři proto musí s pokračováním inflace počítat.

Autor je Head of Research Salutem Fund
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Česko míří do výrazné inflace. Největší chybou je nechat peníze v bance

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Stavebnictví konečně nabralo dech?

Květnové výsledky stavebnictví byly ve znamení růstu. Nejenom toho meziročního, kterých vycházel z nízkého srovnávacího základu, ale především i toho meziměsíčního (+3 %). Tentokrát se dařilo nejenom inženýrskému …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB
Rolovat nahoru