Kdo se domnívá, že se návratem do Česka pokutě udělené v zahraničí vyhne, nebo se na ni zapomene, hluboce se mýlí. Nečinnost ohledně pokuty s sebou nese riziko zahájení správního nebo soudního řízení v nepřítomnosti, navýšení pokuty o náklady tohoto řízení či zápis v databázi trestů, který může znepříjemnit další cestu do zahraničí. V krajním případě hrozí až trest odnětí svobody.
1. Každý turista by se před cestou měl seznámit s odlišnostmi (nejen v dopravních předpisech), na které v navštívené zemi může narazit.
2. Pokud v zahraničí pokutu nezaplatíte na místě, očekávejte výzvu k uhrazení pokuty doručenou na domácí adresu, kterou se nevyplatí ignorovat. Právníci radí zaplatit co nejdříve a nerozporovat ji, pokud si nejste zcela jisti, že můžete dokázat neoprávněné udělení pokuty.
3. Výzva by měla být napsána v jazyce osoby, po níž je požadováno zaplacení pokuty. Musí především obsahovat popis dopravního přestupku, místo, datum a čas, kde a kdy k přestupku došlo, výši pokuty a platební údaje.
Pokud je ihned po zastavení kvůli přestupku umožněno telefonické spojení s konzulem, je možné tímto způsobem překonat jazykovou bariéru a předejít nedorozumění.
Od konzulárního pracovníka zastupitelského úřadu však nelze očekávat, že by za viníka pokutu vyřizoval nebo suploval služby advokáta při jednání s úřady.
Svoji adresu obvykle neutajíte
V rámci EU platí směrnice o přeshraničním poskytování informací a vymáhání pokut za přestupky v zahraničí, na jejímž základě si zahraniční úřad může vyžádat informace o obyvateli jiného unijního státu.
Mj. adresu, na kterou zašle výzvu k uhrazení pokuty, pokud ji hříšník nezaplatil už v zahraničí.
Výzva by měla být napsána v jazyce osoby, po níž je požadováno zaplacení pokuty. Musí především obsahovat popis dopravního přestupku, místo, datum a čas, kde a kdy k přestupku došlo, výši pokuty a platební údaje. Například z Chorvatska chodí výzvy s až několikaletým zpožděním, na promlčení se však spoléhat nelze.
Reagovat co nejdříve
Na každou výzvu je nezbytné reagovat. Buď tím, že pokutu obratem zaplatíte, nebo se cítíte nevinní a zašlete o tom důkaz, v případě pochybností si můžete ověřit, zda nejde o omyl nebo podvod.
O většině úřadů, nejen u nás, ale i v cizině, však platí, že nerady uznávají svou chybu, a navíc podobné rozporování prodlužuje řízení, zvyšuje náklady a pozitivní výsledek většinou nezaručí. Praxe přestupkového či soudního řízení se také může od našich zvyklostí značně lišit.
Kdy nejčastěji chybujeme?
Jaké jsou nejčastější dopravní přestupky českých řidičů v zahraničí? Jde o překročení maximální povolené rychlosti, jízdu na červenou a bez zapnutých bezpečnostních pásů, používání mobilního telefonu za jízdy, řízení vozidla pod vlivem alkoholu, drog či jiných omamných látek, použití zakázaného jízdního pruhu a jízdu na motocyklu bez ochranné přilby.
Kromě těchto provinění, která se často objevují také na českých silnicích, mohou naši řidiči v cizině narazit také na „exotické“ zákazy či příkazy. Typicky je to omezení vjezdu do centra měst pro nerezidenty nebo starší vozy. Pokud nemáte předem vyřízené povolení výjimečného vjezdu, nepomůže od pokuty ani argument, že v zakázané zóně máte rezervovaný hotel.
Neznalost sdělení neomlouvá
Obrana, že na tabulkách jsou pokyny v řeči, kterou řidič neovládá, nebo značku z domova nezná, a proto si jí nevšiml, bývá děravá. Navíc platí obecně, že turista by se před každou cestou měl seznámit s odlišnostmi (nejen v dopravních předpisech, pozn. aut.), na které v navštívené zemi může narazit.
V posledních letech si turisté před odletem běžně vyhledávali hygienická opatření vyvolaná covidem, tak proč se podobně neinformovat také o např. dopravních omezeních či předpisech v národních parcích, jejichž překročení může dodatečně pokazit dovolenou?
