Od konce studené války se však priorita národní obrany dál vytrácela. Státy se většinou soustředily pouze na válku proti terorismu, což je v reálných podmínkách rozptýlená a nehmotná hrozba, i když se v představách rýsovala jako velká, zatímco pro veřejnost byla dějiště aktivní války daleko, hlavně v Iráku a jeho okolí, a v Afghánistánu.
Ruská invaze na Ukrajinu ovšem znamená nejrozsáhlejší otevřený válečný konflikt v Evropě od roku 1945 a letošní americké doplňující volby přinesly výrazně větší zastoupení pravicových republikánských populistů v Kongresu. Bývalý prezident Trump navíc oznámil, že bude kandidovat na prezidenta i v roce 2024.
V roce 2023 bude jasnější než dřív, že si musí Evropa udělat pořádek ve své obraně. Už nebude moci spoléhat na čím dál vrtkavější cyklus americké politiky a bude muset počítat s rizikem, že se USA zcela zřeknou svých někdejších závazků vůči Evropě, například po uzavření příměří mezi Ukrajinou a Ruskem.
A tak se po dramatickém rokování všichni členové Unie zavážou zřídit do roku 2028 Ozbrojené síly EU s cílem vytvořit plnohodnotné operační jednotky schopné bojovat na zemi, na moři, ve vzduchu i ve vesmíru. Síly EU se schopností rychlého nasazení mají být připraveny do roku 2025 s účastí více než 20 členských zemí EU.
Na realizaci tohoto projektu bude vyčleněno deset miliard eur se splatností 20 let. Za účelem financování nových Ozbrojených sil EU budou vydány eurobondy vycházející z hrubého domácího produktu jednotlivých zemí. Tím se dramaticky prohloubí trh s vládními dluhopisy EU a robustní investiční aktivity přinesou výrazné zotavení eura.
Christopher Dembik je šéfem oddělení makroekonomických analýz Saxo Bank, John Hardy je měnový analytik Saxo Bank
Ilustrační foto: Depositphotos.com
