
Pokud vklady českých domácností porostou tímto tempem o 15 až 20 miliard měsíčně, mohla by při tomto tempu za deset měsíců jejich výše dosáhnou neuvěřitelných čtyř bilionů korun. A to hranice tří bilionů padla teprve v prosinci roku 2020.
Na nejnižší letošní úroveň, 675 miliard korun, klesly termínované vklady, zřejmě v důsledku klesajících úrokových výnosů, podobně jako celkové úspory ve stavebním spoření, kde ubylo jedenáct miliard korun. Méně než 296 miliard korun měli lidé ve stavebních spořitelnách naposledy v říjnu roku 2004. Nejde o překlep, skutečně je to dvacet let.
Naposledy ČNB snížila základní úrokovou sazbu na 4,25 procenta a nedá se očekávat, že by některá z komerčních bank nabídla svým klientům víc, protože když si uloží peníze u ČNB, úročí se jí právě touto základní úrokovou sazbou. Proto jako první padají úroky na spořicích účtech a vzápětí i na hůře úročených termínovaných vkladech, protože na běžných účtech již žádné úroky nejsou.
Už jen vzácně klienti bank narazí na vábničky s vyšší úrokovou sazbou než čtyři procenta, a pokud ano, je to často spojeno s nějakými podmínkami, jako například investicemi do fondů, čímž se příznivou sazbou zúročí jen část vložených peněz.
Výnos z investovaných zůstává na hvězdách, navíc tam banky vydělají na stržených poplatcích. Jinými ziskovými triky jsou povinné vklady, povinné platby kartou nebo operace přes neúročené běžné účty. Tudíž to, co na první pohled často vypadá dobře nebo alespoň zajímavě, bývá jen optický klam, protože banky určitě nedají stejnou sazbu, jako mají u centrální banky.
Proč by to také dělaly, když vydělat na klientech je jejich byznys. Že se jim to daří, je nabíledni, když v prvním pololetí stouply zisky šesti největších bank o bezmála 15 miliard. Jen České spořitelně vzrostl čistý zisk o 73,3 procenta na 5,7 miliardy korun. Za růstem zisku podle analytiků už nejsou úrokové výnosy, ale již zmíněné příjmy z poplatků a provizí.
Rezignace klientů bank na výnosy aktuálních úrokových sazeb tak zřejmě vedla k tomu, že k potěšení komerčních bank meziměsíčně stouply vklady na zcela neúročených běžných účtech. A to v srpnu o nepřehlédnutelných 25 miliard na celkových 1 435 miliard korun, což je letošní rekord.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
80 procent občanů říká že je u nás bída a chudoba.
Nyní čtu jaké mají občané úspory, tak kdo lže. ?????
Nikdo nelže . Každý má jiné příjmy. A ta vrchní pětina slušně bohatne. Nejen díky zrušení superhrubé mzdy , ale i inflaci , kdy majitelé zboží (majetek) pěkně bohatnou . Prostě zdroje se přesunují zdola nahoru .
Problém je , že náš daňový systém je nastaven na zdanění plebsu (práce, spotřeba) a to má obrovský vliv na státní rozpočet . Chudina už nemůže více utrácet a tak státní rozpočet je v dluzích a ekonomika stagnuje . Sice více utrácíme , ale méně nakoupíme (inflace) . Chybí levné zboží.
A ti bohatí mají účet v České spořitelně? Hahaha.