Vysoká inflace si tak vybírá daň v podobě omezování nákupních možností domácností. Lidé sice nechají v obchodě více peněz, avšak odnášejí si méně zboží. To je fráze, kterou si můžeme opakovat pořád dokola, dokud se inflace nevrátí hluboko pod deset procent.

Preference domácností jsou jasné: Zaplatit zvýšené náklady na bydlení a na zbytku se uskromnit. Pro udržení dřívějších nákupních zvyklostí by totiž s ohledem na vývoj cen musely sahat hluboko do úspor. Nepřekvapuje proto škrtání výdajů za zboží pro volný čas nebo vybavení domácností.

Pokles reálných prodejů zaznamenávají téměř všechny typy obchodů, výjimkou jsou nyní třeba obchody s oblečením.

PSALI JSME:
I přes únorové zhoršení dynamiky tržeb by první čtvrtletí mělo přinést mírné oživení poptávky domácností

Tam nárůst reálných tržeb můžeme připsat zejména nízkému srovnávacímu základu – rozhodně ne nějakému boomu. Tomu ostatně brání zdražování oděvů, ve kterém jsou tuzemské obchody evropskými rekordmany.

Co čekat dále? Dokud se příjmová situace českých domácností neobrátí a reálně si lidé nepolepší, čeká maloobchod ještě několik hubenějších měsíců. Je to však statistika tržeb nikoliv marží nebo zisků, takže o skutečné finanční situaci obchodníků až tolik vypovídat nemusí.

Spotřebitelé budou muset dál hledat levnější alternativy, nakupovat levnější zboží v zahraničí – ať už přímo nebo prostřednictvím internetu.

Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Češi šetří na potravinách