Daň z nemovitých věcí se týká všech vlastníků pozemků, staveb či bytových jednotek, u kterých k 1. lednu 2019 v katastru nemovitostí došlo ke změně oproti přecházejícímu roku. Jde jak o případy nově nabyté nemovité věci v průběhu roku 2018, tak naopak o pozbytí některé z již dříve vlastněných a zdaněných nemovitých věcí.
Předmětem této daně jsou jednak pozemky evidované v katastru nemovitostí, dále zdanitelné stavby, jako jsou budovy a inženýrské stavby, ale i jednotky, kam se řadí byty nebo nebytové prostory.
Pro ty, kteří se stali vlastníky první nemovité věci, platí, že daňové přiznání podávají příslušnému finančnímu úřadu, pod který koupená nemovitost patří. Na adrese trvalého bydliště majitele nemovitosti nezáleží. V případě, že již nějakou nemovitost vlastní a nabyli v roce 2018 nemovitost další, budou volit příslušný finanční úřad podle vydaného pokynu Finanční správy.
PSALI JSME:
Výběr daně z nemovitosti vyjde na miliardu korun, její zrušení uvítají miliony domácností
Kdo musí přiznání podat opakovaně
Přiznání daně z nemovitých věcí také musejí podat osoby, u nichž se změnily „okolnosti rozhodné pro vyměření daně“. Jde například o kolaudaci stavby, dobudování přístavby k rodinnému domu, změnu rozlohy pozemku, změnu pozemku ve stavební parcelu či prodej některé z více vlastněných nemovitostí.
Na pozoru je třeba být zejména v případě rozsáhlých rekonstrukcí, při nichž došlo ke změně počtu podlaží či výměry nemovitosti. Daň z nemovitých věcí se totiž týká i různých přístaveb, nebo změny pozemku na stavební parcelu. „Všichni poplatníci, kterým bylo v průběhu roku vydáno stavební povolení na výstavbu zdanitelné stavby, pak musí zdanit část pozemku v rozsahu zastavěné plochy stavby sazbou pro stavební pozemek,“ říká Jana Melicharová, daňová poradkyně KODAP.
Lidé si podle ní také musejí dát pozor na dokončené nebo užívané stavby či zdanitelné jednotky, které ještě nebyly zkolaudované a nejsou tudíž ještě zapsány v katastru nemovitostí. I ty už totiž podléhají zdanění daní z nemovitých věcí.
Komu se daňové přiznání podává
Pakliže jste na území jednoho kraje vlastnili jen jednu nemovitost a tu jste v roce 2018 prodali nebo darovali, daňové přiznání podávat nemusíte. Do konce letošního ledna byste ale měli o prodeji či darování nemovitosti písemně informovat finanční úřad.
„Pokud byste tak neučinili, mohlo by se stát, že vám finanční úřad z této nemovitosti předepíše daň, i když už fakticky nemovitost bude mít úplně jiného majitele. V krajním případě vám za včasné neoznámení může hrozit od finančního úřadu i sankce,“ upozorňuje Jindřich Vaněk z M&M Reality Holding.
V případě, že dotyčný dostal, či koupil nemovitost na konci roku, toto daňové přiznání se ho také týká, i když má na podání více času. Daňové přiznání je nutné podat na finanční úřad do tří měsíců od zápisu do katastru nemovitostí. Ke stejnému termínu je pak i splatná daň.
„A pokud jste v roce 2018 nabyli do vlastnictví nemovitost nebo ji upravovali způsobem, který ovlivňuje výpočet daně, a ještě v roce 2018 jste požádali o zápis změny do katastru nemovitostí, ale ten se uskutečnil až v roce 2019, pak vám stačí daňové přiznání podat do tří měsíců od skončení měsíce, kdy skutečně k zápisu do katastru nemovitostí došlo,“ upřesňuje Vaněk.
V každém kraji zvlášť
Když někdo vlastní více nemovitostí ve více různých krajích, musí podat přiznání na finanční úřady v každém z krajů, v němž nějakou nemovitost vlastní. Výši daně přitom určují metry čtvereční vlastněných nemovitostí a sazby a koeficienty, které stát a obec pro jednotlivé typy nemovitostí určily.
„Konečnou výši daně určují stanovením koeficientu radnice jednotlivých měst, do jejichž rozpočtů pak vybrané peníze z daně z nemovitostí míří,“ říká Jindřich Vaněk. Koeficienty a sazby k výpočtu si lze podle něj snadno najít ve vyhledávači na webových stránkách finanční správy, kde je k dispozici i šikovný průvodce daňovým přiznáním. Ten podle zadaných údajů do přiznání sazby a koeficienty rovnou doplňuje, takže není potřeba nic složitě zjišťovat a dohledávat.
Daňové přiznání lze na finanční úřad odevzdat osobně nebo poštou, majitelé aktivních datových schránek je musejí podat elektronicky. V opačném případě od správce daně obdrží výzvu k odstranění vad podání, tedy aby daňové přiznání podal elektronicky. Pokud tak neučiní, tak se daňové přiznání uplynutím stanovené lhůty ve výzvě stává neúčinným.
Jaké hrozí sankce?
Daňové přiznání musí finanční úřad obdržet nejpozději do pěti pracovních dnů od stanoveného termínu pro podání daňového přiznání. Od šestého pracovního dne od uplynutí lhůty pro podání (tedy od 8. února) se již začíná počítat pokuta, a to ve výši 0,05 procenta z výše daně za každý den prodlení. Pokud ale výše pokuty za opožděné podání daňového přiznání nepřesáhne 200 korun, pak se pokuta nevyměřuje.
Jestliže u vás v roce 2018 k žádné zásadní změně ve vlastnictví nemovitosti nedošlo, daňové přiznání za již jednou přiznanou nemovitost znovu nepodáváte. A to ani tehdy, že se změní koeficient pro výpočet daně obce, v níž se vaše nemovitost nachází. „Finanční úřad při výpočtu daně změnu sám započte a pošle složenku nebo e-mail s výší daně, případně daň v nové výši strhne přímo prostřednictvím SIPO,“ dodává na závěr Vaněk.
