V článku tuto problematiku blíže rozebereme, a to zejména z pohledu věřitele tedy prodejce zboží či poskytovatele služeb. Dlužník, který nezaplatil, musí vzít v úvahu, že úpravu musí provést i on, je-li plátcem DPH.
Kdy lze opravu provést?
Opravu základu daně u nedobytné pohledávky lze provést pouze za určitých podmínek. Nejčastěji se to děje, pokud pohledávku vymáhá exekutor nebo je součástí insolvenčního řízení, případně pokud dlužník zemře.
Nově je také možnost provést opravu u pohledávek s nižší hodnotou, a to, pokud pohledávka nepřesahuje 10 000 korun (v součtu maximálně 20 000 Kč u jednoho dlužníka, pozn. aut.) a je více než šest měsíců po splatnosti. Tato možnost má ale také určité podmínky, které musejí být před provedením opravy splněny.
Kdy nelze opravu provést?
Opravu nelze provést, zejména pokud již byla provedena, dlužník není dostatečně znám či věřitel věděl nebo mohl vědět, že nebude pohledávka uhrazena. Opravu dále nelze provést po uplynutí tří let od konce měsíce, kdy se uskutečnilo plnění (dodání zboží nebo služby), avšak i tato lhůta však může být za určitých okolností pozastavena.
Výše opravy základu daně
Při opravě základu daně u nedobytné pohledávky je klíčové správně stanovit částku, na kterou se oprava vztahuje. Výše opravy závisí vždy na konkrétních okolnostech a obvykle odpovídá neobdržené úplatě za zdanitelné plnění. Pokud není známá přesná částka budoucí platby, provede se oprava na základě odhadu.
Opravné doklady u nedobytných pohledávek
Při opravě základu daně je také velice důležité správně vystavit opravný daňový doklad. Tento doklad musí věřitel vystavit do 30 dnů od zjištění skutečností, které ho vedly k rozhodnutí o opravě. Opravený doklad musí obsahovat stejné údaje jako původní daňový doklad, tedy identifikaci věřitele a dlužníka, datum opravy, datum vystavení opravného dokladu, číslo dokladu a další povinné náležitosti.
K tomu by měl být připojen odkaz na příslušné ustanovení zákona, podle kterého byla oprava provedena, a případně spisová značka v případě insolvenčního řízení. Dále je třeba uvést informace o původním zdanitelném plnění a datu splatnosti pohledávky, faktury. Jakmile je opravný daňový doklad vystavený, je třeba vyřešit, do jakého období jej zahrnout.
Oprava základu daně jako samostatné plnění
Oprava základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění. To znamená, že se nepodává dodatečné daňové přiznání za období, kdy bylo uskutečněno původní plnění, ale tato oprava má určeno své vlastní datum uskutečnění.
Takovéto datum je velmi důležité pro správné vystavení dokladu a provedení opravy ve správném zdaňovacím období. K daňovému přiznání musí věřitel přiložit přílohu, která buď obsahuje kopie všech vystavených daňových dokladů, u nichž byla oprava provedena, nebo seznam těchto dokladů, včetně všech povinných náležitostí.
Oprava základu daně u osoby, která přestala být plátcem
Velkou novinkou od 1. 1. 2025 je možnost provést opravu základu daně také u věřitele, který přestane být plátcem daně. Zde je výjimka oproti výše uvedenému, jelikož oprava se provádí formou dodatečného daňového přiznání za poslední zdaňovací období, kdy byl věřitel plátcem.
Takovéto dodatečné přiznání je nutné podat do 25 dnů po konci kalendářního měsíce, ve kterém byla oprava provedena. Při podání dodatečného přiznání z tohoto důvodu nevzniká úrok z prodlení a zároveň se tato oprava nezohledňuje při případném výpočtu krátícího koeficientu.
Závěrem lze říci, že zákon o DPH umožňuje věřitelům provést opravu základu daně u plnění, ze kterých byla odvedena daň na výstupu, avšak věřitel neobdržel smluvenou úplatu za poskytnutí takovéhoto plnění. Případů, ve kterých lze takovou opravu provést, je několik a vždy je nutné zkoumat jednotlivou opravu samostatně.
Autorka je Tax Consultant společnosti PKF APOGEO
(Redakčně upraveno)
