„Ministři financí skupiny G7 dosáhli historické dohody o reformě globálního daňového systému tak, aby vyhovoval světovému digitálnímu věku,“ citovala agentura Reuters britského ministra financí Rishiho Sunaka po dvoudenním setkání v Londýně.
Současná globální daňová pravidla totiž sahají do 20. let minulého století a prohrávají v boji s nadnárodními technologickými giganty, kteří prodávají služby na dálku a většinu svých zisků připisují duševnímu vlastnictví v jurisdikcích s nízkými daněmi.
„Toto ujednání představuje základ pro širší mezinárodní dohodu, která by ukončila po několik desetiletí trvající „závod ke dnu“, kdy se jednotlivé země předhánějí v postupném snižování podnikové daně. Činí tak proto, aby na své území přilákaly nadnárodní firmy a investory,“ sdělil redakci FAEI.cz Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Klíčové podrobnosti londýnské dohody budou vyjednány v následujících měsících. Sobotní dohoda ale říká, že bude mít dopad pouze na „největší a nejvýnosnější nadnárodní podniky“.
Jedna z dohodovou dotčených korporací, společnost Facebook, podle Reuters uvedla, že očekává, že bude muset zaplatit vyšší daň ve více zemích v důsledku dohody, která přichází po osmi letech rozhovorů, které získaly nový impuls v posledních měsících po návrzích nového prezidenta amerického prezidenta Joe Bidena.
„Chceme, aby proces mezinárodní daňové reformy uspěl, a uvědomujeme si, že by to mohlo znamenat, že Facebook platí více daní, a to na různých místech,“ uvedl Nick Clegg, viceprezident Facebooku pro globální záležitosti a bývalý britský místopředseda vlády.
Německý ministr financí Olaf Scholz po jednání pro média uvedl, že dohoda je „špatnou zprávou pro daňové ráje po celém světě“. Podle ekonoma Kovandy nová podoba zdanění velkých technologických firem zajistí, že více daní budou odvádět v místech, kde své tržby vytváří, nikoli tam, kde formálně sídlí – což jsou leckdy daňové ráje.
„Země OECD v současné době diskutují podobu nové mezinárodní podnikové daně, která by stavěla na dodatečném inkasu takzvaného daňového deficitu,“ připomněl ekonom.
Pokud se mezinárodní společenství nakonec opravdu shodne na patnáctiprocentní sazbě, na níž se již o víkendu rámcově dohodly země G7 v Londýně, budou moci jednotlivé signatářské země vybírat daň nad rámec této sazby (jakákoli dohoda však bude muset projít také Kongresem USA, pozn. red.).
„Takže pokud například německá firma čelí v Singapuru efektivní daňové sazbě deseti procent ze svého zisku, jejž tam realizuje, Německo bude moci uvalit dodatečnou pětiprocentní daň na tento zisk tak, aby výsledná efektivní sazba představovala dojednaných patnáct procent. Oněch pět procent představuje právě zmíněný daňový deficit,“ vysvětlil Lukáš Kovanda.
Americká ministryně financí Janet Yellenová londýnskou schůzku označila za návrat k multilateralismu za vlády Bidena, jež je v kontrastu s předchozím přístupem prezidenta Donalda Trumpa, který způsobil odcizení mnoha spojenců USA. „To, co jsem během svého působení na této G7 viděla, je hluboká spolupráce a touha koordinovat a řešit mnohem širší škálu globálních problémů,“ řekla Yellenová.
Jednou z konkrétních věcí, kterou měla na mysli, je to, že jakmile vstoupí v platnost nová globální pravidla, evropské země zruší stávající daně z digitálních služeb, což podle USA diskriminuje americké podniky. „Existuje široká shoda, že tyto dvě věci jdou ruku v ruce,“ uvedla ministryně.
