Datovou schránku by po novele zákona mohli povinně dostat také živnostníci, nadace a spolky

Vládní návrh zákona elektronizace postupů státní správy, který od prvního čtení loni v červnu čeká na projednání v Poslanecké sněmovně, zahrnuje novely 159 právních předpisů. Jeho součástí je také dílčí novela upravující problematiku komunikace prostřednictvím datových schránek.
Datové schránky fungují od roku 2009, kdy byly do českého právního řádu implementovány zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Zdroj: mojedatovaschranka.cz

Pokud bude přijata, podle odborníků by došlo k výraznému rozšíření okruhu subjektů, jimž by datová schránka byla zřízena ze zákona, tedy automaticky. V určitých případech by datové schránky mohly být zřízeny dokonce i nepodnikajícím osobám, tedy občanům.

Elektronická komunikace se i vlivem současné pandemie stává klíčovým nástrojem jak v soukromém styku, tak i v komunikaci s veřejnou správou a šířeji též v rámci eGovernmentu.

V Poslanecké sněmovně se proto k projednání dostává novela zákona, která by mohla přinést zásadní změny ve zřizování datových schránek.

„Pokud by byla novela přijata v současné podobě, podstatně by rozšířila možnosti zakládání datových schránek pro fyzické i právnické osoby. Doposud byly ze zákona datové schránky automaticky zřizovány zejména právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku, laicky firmám,“ říká Jan Kubica, advokát a partner společnosti Moore Legal CZ.

Přijetím novely by se podle něj tento okruh rozšířil o další právnické osoby zapisované do registru osob, například nadace či spolky, a také podnikající fyzické osoby, což jsou typicky živnostníci. Ale nejen o ně.

V závislosti na dalším vývoji legislativního návrhu může také dojít ke změnám ve zřizování datových schránek ze zákona pro nepodnikající fyzické osoby, tedy pro nepodnikající občany. Datová schránka by jim tak byla automaticky a bezodkladně zřízena poté, kdy by taková osoba poprvé použila tzv. kvalifikovaný prostředek pro elektronickou identifikaci.

V České republice mezi tyto prostředky dnes patří především občanský průkaz s elektronickým čipem, portál NIA ID využívající jméno, heslo a SMS kód, a čipová karta pro vytvoření kvalifikovaného elektronického podpisu.

„Zatímco zjednodušení možnosti založit datovou schránku je jistě vývoj správným směrem, rozšiřování datových schránek bez dalšího je na zvážení. V současné době ale zatím není jasné, v jaké podobě a zda vůbec bude novela přijata,“ uklidňuje advokát Kubica.

Podle současné právní úpravy jsou právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku povinny mít datovou schránku, která je zřízena automaticky právě po zapsání subjektu do obchodního rejstříku. Jiné právnické osoby, jako jsou spolky, nadace nebo společenství vlastníků jednotek, datovou schránku mít nemusejí. Pokud ji chtějí využívat, je jim zřízena na jejich vlastní žádost.

Novela by podle současného znění návrhu měla také sjednotit okamžik doručení soukromoprávních dokumentů s okamžikem doručení veřejnoprávních dokumentů.

Tím bude shodně okamžik, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má oprávnění k přístupu k dodanému dokumentu. Pokud se taková osoba do datové schránky nepřihlásí ve lhůtě deseti dnů ode dne dodání dokumentu do datové schránky, je dokument považován za doručený posledním dnem lhůty. Tedy tzv. fikcí doručení.

„Fikcí může být doručena celá řada dokumentů se zásadním dopadem do adresátovy právní sféry, a to i v případě, že je náhradní doručení v případě poštovní zásilky vyloučeno. Jde například o kvalifikovanou výzvu či předvolání k přípravnému jednání dle občanského soudního řádu, fikcí je možné doručit také rozsudek v civilní věci,“ uvedla na webu právníprostor.cz JUDr. Klára Rücklová.

„Účelem této úpravy je zabránit obstrukcím při doručování soukromoprávních dokumentů bez nutnosti rozlišovat, zda jde o doručování právě soukromoprávního dokumentu, anebo dokumentu obsahujícího veřejnoprávní úkon. To lze hodnotit jako rozumný krok správným směrem,“ domnívá se advokát Kubica.

Novela by podle odborníků také napomohla většímu zabezpečení elektronické komunikace, ale i celkovému rozvoji tuzemského eGovernmentu v obecné rovině. Právě ve státní správě zatím digitalizace dlouhodobě nepostupuje stejným tempem, jako je tomu v soukromém sektoru.

Český eGovernment v číslech vypadal v roce 2019 tak, že jen polovina Čechů, kteří potřebovali odeslat státu formulář, využila elektronickou formu.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 1
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena