Český e-government v číslech vypadá tak, že jen polovina Čechů, kteří loni potřebovali odeslat státu formulář, využila elektronickou formu. Pro srovnání, v nejlepším Finsku se podíl vyšplhal na 94,4 %.
On-line komunikaci se státem zjednoduší projekt využití bankovní identity k plošné identifikaci v on-line prostředí, který se chystají spustit v průběhu příštího roku největší domácí banky: Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka.
Index digitální ekonomiky a společnosti DESI z dílny Evropské komise, hodnotící mimo jiné i stav e-governmentu, vedou severské státy a uzavírají ho země jihovýchodní Evropy. Česko se svými 62,4 body za průměrem EU (72 bodů) zaostává, oproti poslednímu žebříčku si dokonce o jedno místo pohoršilo.
„V oblasti e-governmentu jsme na chvostu Evropy,“ hodnotí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar a dodává, že slabých výsledků Česko dosahuje i z hlediska aktivních uživatelů služeb e-governmentu. „Méně využívají elektronickou formu interakce s veřejnou správou pouze v Itálii, Řecku a Německu.“
Ve srovnání se světem jsme na 54. místě
Stav e-governmentu zkoumá i OSN prostřednictvím indexu rozvoje zvaného EGDI, který vedou evropské země (77 bodů) a druhé místo zastává Amerika s 57 body.
Evropa vede nejen v nabízených službách, ale i v jejich využívání. První místo obsadilo Dánsko (91,5 bodů) a poslední pak Somálsko s přibližně pěti body.
Celosvětově lidé nejčastěji využívají e-government pro vykazování daní z příjmu. Česko spadá s necelými 71 body mezi země označované vysokou úrovní rozvoje e-governmentu (2. nejvyšší kategorie).
Nejlépe si vedeme v oblasti lidského kapitálu (18. místo), a naopak nejhůře na tom jsme z hlediska on-line a elektronických služeb (86. místo). Celkově se Česko v žebříčku OSN umisťuje na 54. pozici.
Bankovní identita
V severských zemích služba tzv. bankovní identity funguje už skoro dvacet let. Ve Švédsku ji podle webu Statista využívá 98 % lidí ve věku od 21 do 40 let, spoléhají na ni ale i lidé ve věkové kategorii 61–70 let, a to v 82 % případů.
„Například průměrný Nor použije tento nástroj více než 170krát ročně. Norští občané se v roce 2019 ověřili vůči službám státu přes bankovní identitu ve 120 milionech případů,“ vysvětluje Filip Haering, který v má České spořitelně odpovědnost za přípravu projektu bankovní identity.
Její použití bude možné od příštího roku i u nás. Úřady mohou díky tomuto systému identifikovat totožnost jednotlivců, s nimiž komunikují. „Je nutno říci, že toto může být jen začátek. Bezpečný způsob ověření v digitálním světě je jen klíč, který do budoucna může představovat rozvoj prakticky nedozírné palety služeb,“ říká Haering.
Služba bude bezplatná
Službu, za jejíž přípravou stojí Česká bankovní asociace v čele s Českou spořitelnou, ČSOB a Komerční bankou, tedy unifikovaný systém pro elektronickou identifikaci, budou moci stát a občané využívat bezplatně.
Dostupná bude i pro soukromý sektor, čímž se omezí nutnost uchovávat citlivé informace a riziko úniku dat. Zmiňované riziko je přitom poměrně vážné, jen během prvního roku od zavedení GDPR v květnu 2018 bylo úřadům nahlášeno přes 89 000 případů.
Češi se ve spojení se zavedením bankovní identity těší nejvíce na větší možnosti čerpání služeb státu. Podle průzkumu České bankovní asociace by rozšíření služeb uvítalo 58 % uživatelů internetového bankovnictví a 40 % uživatelů mobilní aplikace.
